Polovina amerických protestantských pastorů tvrdí, že ekonomická krize poškozuje finance jejich církve

Podle nedávného průzkumu Lifeway Research více než polovina amerických protestantských pastorů tvrdí, že ekonomická situace má dopad na finance jejich sboru. První od roku 2016. Nejedná se nutně o dary, ale především o náklady. 

Je pravděpodobné, že současná ekonomická krize hluboce zasáhne pokladnu církví? Krize hypotečních úvěrů v letech 2007 a 2008 silně zadlužila americké domácnosti, a to zejména ztrátou 9 milionů pracovních míst v letech 2008 a 2009, což nepřímo ovlivnilo kongregace.

Kvůli silnému hospodářskému růstu mezi rokem 2017 a vypuknutím epidemie Covid-19 ve Spojených státech byly roky 2018 a 2019 jedinými roky od roku 2009, kdy většina pastorů viděla pozitivní dopad ekonomiky na finance svých sborů. Od té doby se obavy vrátily.

Zjišťuje to studie Lifeway Research zveřejněná 11. října 52 % protestantských pastorů věří, že dopad krize na jejich církve je negativní. Číslo výrazně vyšší než v roce 2021, kde pouze 37 % z nich provedlo stejné pozorování.

Průzkum provedený od 6. do 30. září mezi 1 000 pastory také odhaluje, že 40 % z nich uvedlo, že ekonomické okolnosti nemají žádný vliv na jejich rozpočty, zatímco 7 % věří, že ano. Je to poprvé od roku 2012, kdy méně než 10 % protestantských ministrů hodnotí kladně.

Náklady jsou vyšší než příjmy hotovosti

Čísla je však třeba uvést do kontextu, protože většinu pastorů trápí spíše výdaje než příjmy. „Meziroční pokles dárcovství postihuje téměř čtvrtinu církví, ale procento je podobné průměru desetiletí,“ řekl Scott McConnell, výkonný ředitel Lifeway Research.

42 % pastorů tedy uvádí, že dary se oproti roku 2021 nezměnily, zatímco 32 % hovoří o nárůstu. Z jejich strany 23 % poukazuje na pokles darů.

Na druhou stranu inflace, zvýšení úrokových sazeb a očekávaný konec podpory domácností federální vládou prostřednictvím zákona CARES Act mají dopady na státní pokladny. O odměňování zaměstnanců sborů se v době krize dokázal postarat Program ochrany mezd.

To někdy vedlo ke kontroverzním situacím, jako například v Kalifornii, kde kaple Kalvárie mohla vybírat dary od věřících. a zároveň těžit z tohoto federálního programu až 340 000 $. Kongregace se odmítla zavřít navzdory příkazům místních úřadů, což bylo později považováno za protiústavní, a neomezilo počet lidí, kteří se mohli účastnit jejích služeb na místě.

Nerovné situace podle církví

Některé církve jsou nesmírně bohaté a v jejich čele stojí pastoři žijící v přepychu, aniž by platili daně, jako v Texasu, kde Houstonská kronika vystavil v prosinci 2021 presbytář s 10 ložnicemi a 10 a půl koupelnami, na které se vztahuje osvobození od daně. V nejlidnatějších okresech státu je jich 2 683 v hodnotě 1 miliardy dolarů, uvádí Chronicle.

Pastoři velkých sborů tak zneužívají ustanovení zákona, který poskytuje daňové úlevy na rezidence členů duchovních, aby kompenzovali životní náklady pastorů s nízkými platy. Mnoho malých komunit však čelí ekonomickým potížím, které krize jen prohlubuje.

Pastoři ze sborů s méně než 50 účastníky tvoří 61 % dotázaných. Je pravděpodobnější, že než ti, kteří mají více než 100 oddaných, tvrdí, že jejich rozpočet je naplněn, ale zároveň 31 % říká, že nabídky se snížily. Naproti tomu 63 % pastorů ve sborech s 250 a více lidmi zaznamenává nárůst dárcovství ve srovnání s rokem 2021.

Studie, která obsahuje odchylku 3,2 %, také odhaluje rozdíly mezi černošskými a bílými komunitami. 36 % afroamerických pastorů říká, že dárcovství kleslo, zatímco u bílých pastorů to dělá pouze 22 %.

Jean Sarpedon