Myslel si, že křesťané jsou ‚prokletí lidé‘, ale jedno setkání všechno změní
"Rozhodl jsem se, že možná je v Ježíši něco dobrého. Vždycky jsem věděl, že Bible je zkažená a křesťané jsou prokletí, ale možná je v Ježíši něco dobrého."
Siddique vyrostl v Lahore v Pákistánu. Pochází z rodiny 6 dětí. Jeho otec provozuje mešitu. Vyrůstal na těch nejpejorativnějších poznámkách o křesťanech. Jsou to „špinaví“, „nejhorší stvoření“. Oni jsou "prokletý lid“. Vypráví svůj příběh Eternity News.
Jednoho dne, aby dokázal, že jeho otec má pravdu, Siddique odpoví na inzerát na biblický kurz. Jakmile ale korespondenčně obdrží těch 25 lekcí, je šokován. Jsou psány v urdštině, což není božský jazyk. Siddique je nechává stranou.
Je to konečně jeho bratr, kdo na to po týdnech padne. "Váš otec učí islám a vy studujete rouhavé křesťanské věci!" protestuje.
Jeho otec se to dozví, rozzlobí se. Siddique lituje. Jako student se připojil k Islámské studentské frontě a poté k pákistánskému letectvu. V červnu 1996 si představoval velký projekt: jít do kostela učit islám. "To by oslavovalo islám!", myslí si tehdy.
Potkává prvního křesťana, oznámí mu, že jeho Bible je zkažená a že pokud se nestane muslimem, půjde do pekla.
"Počkej chvilku," odpoví. Pak se vrátí s Biblí. „Vím, že si myslíš, že je tato Bible zkažená, ale já si myslím, že je to živé Boží slovo,“ řekl a nabídl jí Bibli.
Aniž by věděl proč, vezme Siddique Bibli a schová ji ve svém domě.
"Vzal jsem Bibli domů, zabalil ji do novin a uložil na tajné místo. Kdyby ji někdo našel, mohl bych být zabit."
Teprve o několik měsíců později se rozhodl ji otevřít. Ale pokaždé, když ji otevře, zjistí, že je nezajímavá.
Pak jednoho dne onemocní jeho žena a pošle ho na trh koupit bylinkový čaj. Pak padne na obchodníka, který mu nějaké nabídne. Štědrost tohoto obchodníka, křesťana, ho udivuje. Začnou si povídat, pak ji představí další křesťanské rodině.
"Jste skvělí lidé, ale bojím se o vás. Půjdete do pekla. Vaše náboženství není dobré," řekl jim Siddique.
Ale tato rodina ho nakonec pozve dovnitř jeho církev. "Viděl jsem lidi, jak tleskají a zpívají. Točila se mi hlava a začala mě bolet hlava. Můj táta měl pravdu! Dělali v kostele špatné věci," vzpomíná Siddique, zatímco pokračoval v cestě do kostela.
Pak její dcera onemocní. Víc pro ni lékaři udělat nemohli. V kostele Siddique slyší křesťany zpívat o Ježíšově krvi.
"Může nás uzdravit. Slova byla mimo mé chápání. Jak nás mohla uzdravit Ježíšova krev? Můj otec měl pravdu. Museli být blázni."
Ale rozhodne se vyzvat Boha.
"Ale pokud má tvá krev moc, pokud tvá krev dokáže léčit lidi, prosím uzdrav mou dceru, než se vrátím domů. Pokud ji uzdravíš, budu myslet na tebe a tvou krev."
Právě ve chvíli, kdy se modlí, jeho dcera usne. Když se vrátí domů, horečka je pryč. "Oči se mi začaly plnit slzami," vzpomínal Siddique.
"Rozhodl jsem se, že možná je v Ježíši něco dobrého. Vždycky jsem věděl, že Bible je zkažená a křesťané jsou prokletí, ale možná je v Ježíši něco dobrého."
Siddique začíná číst Bibli a křesťanské knihy.
"Jednoho dne jsem četl knihu Jeremiáše. Po chvíli jsem cítil, že se v mém pokoji něco děje. Nebylo to vidět, ale v mém pokoji byla mocná přítomnost – nádherná přítomnost. Opřel jsem se v křesle a zavřel oči. Když jsem je otevřel, po několika minutách se můj pokoj úplně změnil. V rohu místnosti se mihlo jasné světlo a blikalo směrem ke mně. Začal jsem brečet. Volal jsem k Bohu a prosil ho, aby přestal nebo jinak bych mohl zemřít. Světlo bylo ohromující a věděl jsem, že kdyby mi přišlo do cesty, zemřu. Bylo to odlišné od všeho, co jsem předtím žil. (...) Tu noc jsem nemohl spát. Cítil jsem stejnou nádhernou přítomnost s a díky tomu jsem cítil mír a štěstí. Usmál jsem se. se stal zlomovým bodem v mém životě. Byl to Duch svatý!"
"Můžu mluvit s Bohem! Můžeme mít osobní vztah s Bohem skrze Ježíše!" nadchl se Siddique.
Ale počká si rok, než o tom promluví se svou ženou Fozií. Rozzlobí se a zavolá Siddiqueho otci, aby ho varoval. Když to zjistí, dostane infarkt. „Celá komunita mi nadávala a Stal se ze mě prokletý člověk“, vysvětluje Siddique, „moje žena začala spát v jiné místnosti. Řekla, že si mě neváží a chce se rozvést."
Následujících 6 měsíců je pro Siddique velmi těžkých. Pak se k němu Fozia vrátí, zvědavá na další informace o jeho křesťanské víře.
"Seděli jsme spolu. Řekl jsem mu o Ježíšově nadřazenosti. Ukázal jsem mu verše z Bible a Koránu, porovnával je. Četli jsme spolu a pak po chvíli Fozia řekla: 'Mám pocit, že tato Ježíšova pravda čistí mě vzhůru." Plakala: ,Prosím, polož mě k Ježíšovým nohám. Teď vím, že tvůj Bůh je můj Bůh."
Fozia je pokřtěna v bazénu v Láhauru. O nějaký čas později se Siddique rozhodne vydat knihu o Ježíši a srovnává ji s Koránem. Tím se dostane do vězení.
"Nemohli riskovat, že mě dají k jiným vězňům, protože by mě mohli zabít. Každá noc byla hrozná. Myslí se mi neustále honily negativní myšlenky. Budou mě oběsit?"
"Po měsíci jsem měl vidění. Bylo to velmi zvláštní," říká Siddique, "cítil jsem Pána mocně se mnou. Na stěně bylo datum v lesklé barvě. 16. 08. 2000. Jasně jsem slyšel hlas řekněte: ‚Toto bude vaše rande před válečným soudem‘“.
Soud nakonec posoudí nepravdivost některých důkazů a rozhodne jej neodsoudit k smrti. Po 67 dnech je propuštěn z vězení a může se vrátit ke svým povinnostem v pákistánském letectvu. "Je všemohoucí! Není jen Bohem dávných časů; Ježíš má stejnou moc i dnes! A my jsme jeho nádoby ve světě. Budeme-li věrní a dostupní, Ježíš nám poskytne příležitosti," říká Siddique na závěr. jeho svědectví.
MC
