Mise OSN v Náhorním Karabachu, poprvé za 30 let
Mise OSN dorazila do Náhorního Karabachu v neděli, poprvé za tři desetiletí, oznámil Ázerbájdžán v době, kdy většina místního arménského obyvatelstva opustila enklávu po jejím znovudobytí Baku.
Mluvčí ázerbájdžánského předsednictví agentuře AFP řekl, že mise OSN dorazila „v neděli ráno“ s hlavním úkolem vyhodnotit humanitární potřeby na místě.
Tato mise navštívila kontrolní stanoviště na hranici mezi Náhorním Karabachem a Arménií, řekl na konci dne mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí. Řekl, že mise, kterou vede Vladanka Andreeva, rezidentní koordinátorka OSN v Ázerbájdžánu, by měla uspořádat tiskovou konferenci v pondělí.
Šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonna ze své strany oznámila, že v úterý odcestuje do Arménie, aby „znovu potvrdila podporu Francie suverenitě a územní celistvosti Arménie“.
Paříž vyjádřila politování nad tím, že Ázerbájdžán souhlasil s misí OSN až po masovém exodu Arménů. Arménští separatisté, kteří po rozpadu SSSR tři desetiletí ovládali Náhorní Karabach, minulý týden kapitulovali, čelili bleskové ofenzivě Ázerbájdžánu, která si vyžádala téměř 600 mrtvých.
Od té doby je enkláva svými obyvateli opuštěna a více než 100.000 120.000 uprchlíků - ze XNUMX XNUMX obyvatel, kteří tam skutečně žijí - uprchlo do Arménie ze strachu z odvetných opatření z Ázerbájdžánu, což vyvolalo obavy z velké humanitární krize.
"Lidé musí žít"
V neděli byl hraniční přechod mezi Arménií a Náhorním Karabachem, který se nachází na Lachinském koridoru, jediné silnici, která obě území spojuje, opuštěn, poznamenal novinář AFP. Sergei Astsarian, 40, je mezi posledními, kteří odcházejí.
"Populace, která zde žije po staletí, by zde měla mít možnost žít, bez ohledu na to, zda jde o Armény nebo jiné etnické skupiny. Není správné vyhánět, násilně nebo ne," řekl agentuře AFP. Ázerbájdžánská vláda podle něj musí konkrétně ukázat, že arménské obyvatelstvo může zůstat v enklávě v bezpečí a ne jen dávat „ústní záruky“.
Ázerbájdžánské předsednictví v neděli oznámilo, že v hlavním městě Náhorního Karabachu Khankendi (v arménštině Stepanakert) začala fungovat migrační služba, která má zaregistrovat zbývající obyvatele a zajistit „jejich udržitelné znovuzačlenění“ do ázerbájdžánské společnosti.
Centrální vláda „také začala zřizovat vhodné lékařské služby“ ve městě, uvádí se v prohlášení. Nazeli Baghdasaryan, mluvčí arménského premiéra, ze své strany uvedl, že „přesun násilně vysídlených lidí se blíží ke konci, přičemž do Arménie v neděli večer dorazilo 100.514 XNUMX uprchlíků“.
Z toho 47.322 XNUMX je v bydlení poskytovaném státem, dodala. O den dříve bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Artak Beglarian tvrdil, že tam zůstalo jen „několik stovek státních zaměstnanců, pohotovostních pracovníků a lidí se zvláštními potřebami“.
Při jejich útěku zemřelo při pondělním výbuchu ve skladu pohonných hmot nejméně 170 lidí, kteří si také vyžádali 349 zraněných, většina z nich utrpěla vážné popáleniny.
Den modlitby
Arménie s křesťanskou většinou slavila v neděli den modliteb za Náhorní Karabach. V Jerevanu byla katedrála Saint-Sarkis podle věřících v neděli ráno obvykle plná.
Konflikt v Náhorním Karabachu "je jen politika, nikoli otázka náboženství: Ázerbájdžán je diktatura, ropa a plyn a Evropa nás nepotřebuje", řekl AFP Ararat Havseian, Íránec-Armén. Papež František v neděli vyzval k „dialogu“ mezi Ázerbájdžánem a Arménií s cílem ukončit „humanitární krizi“ s podporou mezinárodního společenství.
Chaotický tok uprchlíků vyvolal obvinění z „etnických čistek“ a Jerevan zahájil nové odvolání k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ), v němž požaduje naléhavá opatření na ochranu obyvatel enklávy.
Ázerbájdžán tato obvinění vyvrací a ujišťuje obyvatele enklávy, že mohou svobodně odejít nebo zůstat, řekl v sobotu agentuře AFP poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev.
"Přednostně se zdržujeme vyvěšování ázerbájdžánských vlajek, víme, že tam jsou stále civilisté a známe jejich obavy," prohlásil.
Jednání příští týden
Rozhovory mezi ázerbájdžánskými představiteli a arménskými představiteli z enklávy jsou naplánovány na pondělí ve Stepanakertu. Ve čtvrtek se ve španělské Granadě za zprostředkování Západu očekává také jednání mezi ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolem Pashinianem, aby se vyřešily jejich historické neshody.
Obavy uprchlíků jsou podle Jerevanu živeny řadou „ilegálních zatýkání“, ačkoli se ázerbájdžánské úřady zavázaly, že umožní rebelům odejít, pokud odevzdají zbraně. Několik úředníků z enklávy bylo zadrženo, obviněni z „terorismu“ a dalších zločinů.
Ázerbájdžánský generální prokurátor Kamran Aliev v neděli oznámil vyšetřovatele možných válečných zločinů spáchaných 300 separatistickými úředníky, které vyzval, aby se vzdali úřadům.
Redakční rada (s AFP)
