Lesy: potravinová rezervace tváří v tvář klimatickým rizikům

Už nemůžeme počítat přínosy lesů: bariéra proti erozi půdy, rezerva biologické rozmanitosti, pohlcovač uhlíku atd. K tomuto výčtu je třeba přidat ještě více neznámou výhodu: lesy mohou jako poslední možnost nakrmit zranitelné populace, zejména ty závislé. na zemědělský sektor v zemích Jihu, které jsou velmi vystaveny suchu, povodním popř bouře.

Tyto extrémní jevy počasí mají přímý dopad na zemědělské výnosy, úmrtnost hospodářských zvířat a degradaci ekosystémů. Tváří v tvář těmto četným rizikům venkovské obyvatelstvo zavádí velké množství copingové strategie krátkodobé nebo střednědobé, jako je využívání úvěrů, migrace a diverzifikace plodin.

Ovoce, kořeny, houby, lov…

Mezi těmito strategiemi mohou lesy sloužit také jako důležitá záchranná síť. Protože tropické pralesy jsou bohaté na produkty, které lze sbírat, aby se mohly prodávat na místních trzích nebo přímo konzumovat: ovoce, kořeny, léčivé rostliny, houby, lovecké produkty atd. Možnosti sběru jsou důležité a špatně koreluje se zemědělskými výnosy. Domácnost, jejíž zemědělská produkce kvůli suchu klesá, tak bude stále moci získávat lesní produkty.

Tato činnost má také velkou výhodu v tom, že je dostupná většině domácností, dokonce i těm nejchudším, protože vyžaduje malé investice a nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti. Sběr lesních produktů je proto často popisován jako poslední možnost pro domácnosti s omezeným nebo žádným přístupem k pojišťovacím a úvěrovým trhům a s malým počtem alternativ pro řízení zemědělských rizik (nedostatek pracovních příležitostí mimo zemědělský sektor, překážky migrace, atd.).

350 milionů lidí, jejichž živobytí závisí na lesích

Celkově vzato, Světová banka odhaduje, že živobytí 350 milionů lidí na celém světě závisí na lesích. Pokud se však tento sběr lesních produktů může ukázat jako dobrá záchranná síť tváří v tvář zemědělským rizikům, zůstává tato činnost příliš neproduktivní a zisková na to, aby se stala hlavní činností zemědělských domácností s rizikem uvězněni ve stavu trvalé chudoby.

Kromě toho schopnost lesů poskytovat účinnou záchrannou síť závisí na úrovni tlaku vyvíjeného na lesní zdroje. Nadměrné využívání lesních produktů by mohlo ohrozit tuto roli lesů nebo dokonce vést k degradaci zdrojů.

Kompilace různých dat

Pro vyhodnocení účinnosti této záchranné sítě, kterou mohou být lesy, a nedávný příspěvek Autor: Jessica Meyer analyzuje, jak se mění strava domácností, když nastane meteorologický šok, a do jaké míry přítomnost lesů pomáhá tento šok zmírnit. K tomu je analýza založena na případu Malawi a kombinuje tři soubory dat:

• la Databáze Světové banky LSMS-ISA o charakteristikách domácnosti: socioekonomické postavení, spotřeba potravin, zemědělské a nezemědělské činnosti.

• Les údaje o srážkách a evapotranspiraci popsat povětrnostní šoky, které jsou definovány jako významné odchylky od průměru předchozích let.

• Údaje o lesním porostu z programu lesního porostu Dálkový průzkum NASA

Případ Malawi je zvláště důležitý pro zkoumání role lesů jako záchranné sítě proti povětrnostním vlivům. S 80 % jeho populace závisí na dešťovém zemědělstvíZemědělský sektor země a její ekonomika obecně jsou velmi zranitelné vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha, intenzivní srážky a záplavy, které jsou stále častější.

Malawi: zvláště přesvědčivý případ

V období 2015–2016 postihla Malawi povodeň, po níž následovalo sucho, což vedlo ke kumulativním ztrátám odhadovaným na 700 milionů USD. Světová banka. V roce 2019 utrpělo Malawi silné záplavy po průjezdu řeky cyklón Idaia v roce 2023 cyklón Freddy způsobily přívalové deště a značné záplavy po celé zemi.

Malawi je navíc jednou z nejchudších zemí světa. Podle IMF50,7 % obyvatel žije pod hranicí chudoby a 25 % Malawijců je charakterizováno jako extrémně chudé. Je také jednou ze zemí nejvíce postižených nedostatkem potravin a podle průzkumu je na 91. místě ze 113. globálního indexu potravinové bezpečnosti v roce 2022 a téměř 18 % populace trpí podvýživou.

V tomto kontextu klimatické a ekonomické zranitelnosti spojené s velkou potravinovou nejistotou se proto využívání lesních produktů může ukázat jako zásadní pro snížení expozice a citlivosti zemědělských komunit v Malawi vůči rizikům. Typové lesy Miombo, které se rozkládají na velké části střední a jižní Afriky, také obsahují rozmanité zdroje, jako je ovoce, houby, med, housenky atd., které mohou poskytnout účinnou záchrannou síť v případě šoku.

V Malawi se v mnoha oblastech řídí přístup k lesům a využívání lesních produktů zvykové právo a tradiční zvyklosti. Je také důležité zdůraznit, že lesy mají schopnost přímo přispívat ke zmírnění epizod sucha a záplav prostřednictvím svého vliv na klima.

Klimatické šoky a ztráta diverzifikované nabídky potravin

Výsledky analýzy dokázaly prokázat, že domácnosti, které zažívají povětrnostní šoky, mají méně diverzifikovanou stravu: sucha a nadměrné deště mají negativní dopad na jejich zemědělskou činnost, což snižuje jejich prostředky k obživě, a tím omezuje kvalitu jejich stravy. Přítomnost blízkých lesů však má tendenci omezovat negativní dopad těchto otřesů na zásobování potravinami, zejména pokud jde o sucha.

Tváří v tvář klimatickým šokům jsou však některé domácnosti na tom lépe než jiné: majitelé hospodářských zvířat si mohou částečně doplnit své příjmy prodejem produktů živočišné výroby. Pro tyto domácnosti je proto využívání lesních zdrojů méně nutné.

Studují se i další možnosti řízení rizik, jako je držení zboží dlouhodobé spotřeby (které lze také prodat v případě ztráty příjmu) nebo ganyu, tedy možnost příležitostně pracovat v sousedních oborech. Zde jsou výsledky méně kontrastní: přítomnost lesů pomáhá snižovat negativní dopad povětrnostních šoků na potraviny, ať už domácnosti vlastní zboží dlouhodobé spotřeby či nikoli a zda mohou či nemohou používat ganyu.

Vyživující, ale ohrožené lesy

Celkově tato práce ukazuje důležitost lesních zdrojů pro venkovské obyvatelstvo, zejména v klimatickém kontextu, kde jsou extrémní jevy počasí stále významnější. Ochrana lesů je tedy nezbytná nejen z globálního hlediska, pro zachování uhlíku a zachování ekosystémů a biodiverzity, ale je také nezbytná pro odolnost populací na jihu.

Lesy v Malawi jsou však pod značným tlakem. V roce 1990, lesní oblast země představovala 37,1 % jejího území, zatímco v roce 2020 toto číslo kleslo na 23,8 %. Ztráta lesního porostu v Malawi lze přičíst především expanze zemědělství a nadměrné využívání biomasy, jako je dřevo, uhlí a zemědělské zbytky používané zejména pro vaření a topení. Úspěch v kombinaci ochrany lesních zdrojů a zároveň umožnění přístupu nejzranitelnějším populacím proto představuje pro zemi velkou výzvu.

Jessica Meyerová, doktorand ekonomických věd, Paris-Est Créteil Val de Marne University (UPEC); Julie Lochardová, vysokoškolský profesor ekonomie, Paris-Est Créteil Val de Marne University (UPEC) et Philippe delacote, ředitel ekonomického výzkumu v INRAE ​​​​a předseda Climate Economics, Inrae

Tento článek je publikován z Konverzace pod licencí Creative Commons. Čístpůvodní článek.

Obrazový kredit: Shutterstock/Artush