Co je svoboda po 3 letech zadržování v Íránu? Křesťan pronásledovaný pro svou víru svědčí
"Byl jsem hrdý na to, že jsem zůstal věrný své víře a že i v mém mladém věku mi to umožnilo být silný a odvážný, navzdory útrapám, které jsem prožil, a tváří v tvář tak tvrdým bezpečnostním strážcům."
Mojtaba Hosseini je íránský konvertita ke křesťanství. Strávil více než tři roky ve vězení Shiraz za účast v domácí církvi. Pro Článek 18, vydává svědectví o životě po vězení.
Hosseini si pamatuje, když ho strážný zavolal. "Shromážděte si věci. Můžete jít." Vyhlídka na svobodu, která se mu nabízela, byla v rozporu s empatií, kterou cítil ke svým spoluvězňům.
"Bůh hluboce pohnul mým srdcem a ukázal mi, jak moc potřebují skutečnou svobodu, kterou lze nalézt pouze v tom, co pro ně Kristus udělal na kříži, když vzal na sebe vinu za všechny špatné věci, které každý z nás udělá. Věděl jsem Kristus jim chtěl být tak blízko jako lidé z vězení a možná ještě blíž.“
Neohlédl se a čím blíže byl Hosseini k východu, tím více v něm rostl pocit svobody. Pak uviděl svého otce.
"Rychle jsem k němu přiběhla a objala ho a v tu chvíli mi jeho vřelé, láskyplné objetí dalo hluboký pocit míru, který mi připadal jako nebe a zbavil mě všech bolestí a trápení posledních týdnů."
Ale kdyby vyšel z vězení, vězení by z něj nevyšlo. A Hosseini žil ve strachu. Proti „nepopsatelné radosti“ z nalezení své rodiny stály noční můry, úzkost spojená s výhrůžkami, které zazněly při výsleších, ale také neustálý dojem, že je sledován bezpečnostními agenty.
K tomu všemu se však přidala hrdost. „Byl jsem hrdý na to, že jsem zůstal věrný své víře a že i v mém mladém věku mi to umožnilo být silný a odvážný, navzdory útrapám, které jsem prožil, a tváří v tvář tak tvrdým bezpečnostním strážcům.“ tvrdí.
Je si jistý, že jeho přátelství a vášeň pro Ježíše dosáhly „nových hloubek“.
MC
