
Papežovu výzvu k zastavení „lhostejnosti“ k osudu migrantů otec Thomas Wender podporuje „1.000 %“ a realizuje: ve Štrasburku od roku 200 nakrmil a ubytoval téměř 2016 nezletilých bez doprovodu .
Zatímco někteří evropští vůdci tento víkend skřípali zuby, když naslouchali papeži Františkovi kritizujícímu „strach“ a „lhostejnost“ během jeho návštěvy 800 kilometrů vzdálené Marseille, katolický kněz se z těchto „silných slov“ radoval.
V době, kdy v Evropě narůstá nevraživost vůči kandidátům na exil, papež „říká správnou věc“, komentuje otec Thomas Wender, diecézní studentský kaplan, v čele střediska Bernanos, které hostí ubytovnu studentů a sdružení pomáhající mladí migranti.
„Je to člověk své doby, který rozumí současné době a odváží se dát zprávu, která se nebude líbit,“ souhlasí 48letý kněz.
Velmi dobře si pamatuje prvního migranta, který ho požádal o pomoc, v zimě roku 2016, uprostřed vlny imigrace.
„Mezi všemi nezletilými bez doprovodu byl jeden, který přišel ke dveřím centra Bernanos, 16letý Kamerunčan, a tam jsem objevil realitu těchto mladých lidí, kteří čekají na uznání své menšiny, kteří jsou legálně na území, ale bez podpory."
Od tohoto prvního migranta Josepha „se jeden, dva, tři, čtyři, pět migrantů následovalo“ a přijetí se stalo „profesionálním“.
"Bolestná" cesta
Aktivita, která funguje díky pomoci 200 dobrovolníků a podpoře dárců, ale chybí prostředky: „každý rok hledáme 300.000 30 eur“, abychom se mohli postarat o XNUMX mladých lidí a vyplatit platy půl tuctu zaměstnanců , včetně dvou specializovaných vychovatelů a výchovného asistenta.
Kaple se proměnila v noclehárnu pro tucet teenagerů. Čtyři dívky jsou ubytovány v jednolůžkových pokojích a přibližně patnáct dalších mladých migrantů je ubytováno v hostitelských rodinách, u jednotlivců nebo ve sdíleném studentském ubytování.
Během několika let bylo vítáno téměř 200 mladých lidí, od několika měsíců do čtyř let, dokud se nestanou nezávislými.
Pocházejí z Guineje, Středoafrické republiky, Súdánu, Afghánistánu, "mají extrémně bolestivé migrační cesty, strávili měsíce, dokonce rok nebo více v táborech. Mnozí byli znásilněni, ať už jde o dívky nebo chlapce", říká Thomas Wender.
V centru Bernanos jsou tito nezletilí nebo mladí dospělí ubytováni, krmeni a podporováni v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy.
"Šok svědomí"
„Tady se o mě starají, dávají mi, co potřebuji,“ říká anglicky Abdoulaye (21), který pochází ze Sierry Leone. Otec Thomas Wender „je jako můj otec, říkám mu tati,“ říká ve sparťanské ubytovně, kde na zábradlí postele suší osušky.
Ibrahima, 15 let, dres guinejského fotbalového týmu, se vrací ze střední školy, kde chodí do třetí třídy. Po spaní na ulici tu zůstává už čtyři měsíce.
„Přijel jsem do Francie, bylo mi 14 let, požádal jsem o uznání nezletilého, ale všechno je zablokované, je to komplikované,“ povzdechne si. „Většina si myslí, že v Evropě je to snadné, to ne, je to velmi těžké,“ dosvědčuje teenager a odrazuje kandidáty na exil.
Jestliže Emmanuel Macron v neděli odhadl, že Francie dělá „svou část“, pokud jde o vítání migrantů, v reakci na výzvy papeže Františka si otec Thomas Wender naopak myslí, že můžeme udělat „mnohem víc“.
Ve Francii "máme tolik prázdných prostor", včetně kostelů, zdůrazňuje. Lituje „dezinformací, které v lidech vyvolávají obavy“ z migrantů.
„Pokud se už nebudeme schopni starat, vítat, věci už nebudou fungovat,“ lituje. "Potřebujeme šok svědomí."
Redakční rada (s AFP)