Čína pokračuje ve vojenských cvičeních poblíž Tchaj-wanu

Navzdory telefonátům ze Západu a Japonska Čína v pondělí oznámila pokračování vojenských cvičení poblíž Tchaj-wanu, stále v reakci na návštěvu Nancy Pelosiové na tomto ostrově, na který si Peking nárokuje.

Den po odjezdu paní Pelosiové, americké číslo tři a předsedkyně Sněmovny reprezentantů paní Pelosiové z Taipei, zahájila čínská armáda čtvrteční rozsáhlé manévry „ve skutečné palbě“ v šesti velkých oblastech po celém Tchaj-wanu.

Tato cvičení, alespoň v této konfiguraci, měla podle čínské správy námořní bezpečnosti skončit v neděli v poledne (04:00 GMT). Podle oficiálních čínských médií měli nacvičit „blokádu“ ostrova.

Kvůli svému rozsahu vzbudily kritiku ze strany šéfů diplomacie G7 (Spojené státy, Japonsko, Francie, Německo, Itálie, Kanada, Spojené království), kteří se domnívali, že neexistuje žádné ospravedlnění pro tyto „agresivní“ armády. manévry.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken popsal čínskou reakci jako „totální disproporci“.

Spolu se svými japonskými a australskými protějšky také pan Blinken vydal tiskové prohlášení, v němž vyzval Čínu, aby zastavila svá vojenská cvičení. Manévry ale pokračují i ​​v pondělí.

"Lidová osvobozenecká armáda (...) pokračuje v praktických společných cvičeních v moři a vzdušném prostoru kolem Tchaj-wanu se zaměřením na společné protiponorkové a námořní útočné operace," uvedlo v tiskové zprávě východní velení čínské armády.

Brutální

Neupřesnil, ve kterých oblastech se tyto manévry odehrávají, ani zda jde o „živou palbu“ či nikoli.

Čínská armáda provedla v minulých dnech kolem Tchaj-wanu největší vojenské cvičení ve své historii v této oblasti, vyslala stíhačky, válečné lodě, drony a odpalovala balistické střely.

Tchajwanská armáda zůstala během manévrů ve střehu a očekává se, že počínaje úterým bude provádět vlastní nácvik ostré střelby.

Tchajwanský premiér Su Tseng-chang v neděli řekl, že „brutální použití čínské vojenské síly podkopává mír a stabilitu“.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí považuje čínská cvičení za hrozbu pro „region a dokonce i svět“.

Aby dokázala, jak blízko se přiblížila k tchajwanskému pobřeží, zveřejnila čínská armáda tento víkend fotografii, kterou údajně pořídila z jedné ze svých válečných lodí, kde vidíme budovu tchajwanského námořnictva jen pár set metrů.

Tento snímek může být nejblíže tchajwanskému pobřeží, jaký kdy pevninské čínské síly pořídily.

Major Taunt

Podle čínské státní televize CCTV tento týden přeletěly nad Tchaj-wanem balistické střely, což by bylo poprvé.

Čína považuje Tchaj-wan, ostrov s přibližně 23 miliony obyvatel, za jednu ze svých provincií, kterou od konce občanské války ještě úspěšně nesjednotila se zbytkem svého území Čínská (1949).

Peking je proti jakékoli iniciativě poskytující tchajwanským úřadům mezinárodní legitimitu a je proti jakémukoli oficiálnímu kontaktu mezi Tchaj-wanem a jinými zeměmi.

Američtí představitelé a poslanci navštěvují ostrov často, ale Čína považuje návštěvu paní Pelosiové, jedné z nejvyšších postav v americkém státě, za velkou provokaci.

Kromě vojenských cvičení Čína zareagovala pozastavením řady čínsko-amerických diskusí a spolupráce, včetně klimatických změn, což vyvolalo salvu mezinárodní kritiky.

„Jedním z ponaučení, které si Čínská komunistická strana (ČKS) (během těchto cvičení) vzala, je vidět, že Japonsko reagovalo tak silně na čínské akce,“ řekl Niklas Swanström agentuře AFP., ředitel Institutu pro bezpečnost a rozvoj ve Stockholmu.

„Je tu také skutečnost, že tato cvičení oživila debatu v jiných zemích regionu o nutnosti navýšení jejich vojenských rozpočtů. Nakonec Čína dotlačila Japonsko, aby se ještě více přiblížilo Tchaj-wanu.“

Redakční rada (s AFP)