Pelosiho návštěva: Tchaj-wan „neustoupí“ tváří v tvář hrozbám z Číny, která zahájí manévry

Tchajwanský prezident Tsai Ing-wen ve středu řekl, že ostrov „neustoupí“ tváří v tvář hrozbě Číny, která se chystá zahájit vojenské manévry nebezpečně blízko tchajwanského pobřeží jako odvetu za prezidentovu návštěvu. Sněmovna reprezentantů států Nancy Pelosiová.

Během setkání s paní Tsai v Taipei paní Pelosiová řekla, že do regionu přišla „v míru“ a zároveň ujistila, že Spojené státy neopustí demokratický ostrov, který žije pod neustálou hrozbou invaze ze strany Pekingu.

"Dnes naše delegace... přijela na Tchaj-wan, aby jednoznačně řekla, že neopustíme svůj závazek vůči Tchaj-wanu a že jsme hrdí na naše trvalé přátelství," řekla paní Pelosi, nejvyšší představitelka. Američan navštíví ostrov 25. let.

Nancy Pelosiová přiletěla v úterý večer do Taipei na palubě amerického vojenského letadla, což vyvolalo hněv Pekingu, který považuje Tchaj-wan za součást svého území a vehementně se staví proti jakékoli formě mezinárodního uznání ostrova.

"Tohle je skutečný vtip." Spojené státy porušují čínskou suverenitu pod rouškou takzvané „demokracie“ (...) Ti, kteří urazí Čínu, budou potrestáni,“ pohrozil ve středu čínský ministr zahraničí Wang Yi.

V úterý večer si čínská vláda předvolala amerického velvyslance v Pekingu Nicholase Burnse. Náměstek ministra zahraničí Xie Feng mu vyjádřil „pevné protesty“ své země. Pelosiova návštěva Tchaj-pej "je extrémně šokující a následky budou velmi vážné", dodal podle agentury Xinhua News Agency.

Střelba ostrou municí

Čínské ministerstvo obrany se mezitím zavázalo k „cíleným vojenským akcím“, přičemž řada vojenských manévrů kolem ostrova začne ve čtvrtek, včetně „dlouhé palby ostrou municí“ v Tchajwanském průlivu, který ostrov odděluje od pevninské Číny.

"Tchaj-wan tváří v tvář záměrně zvýšeným vojenským hrozbám neustoupí," odpověděl tchajwanský prezident.

"Budeme (...) pokračovat v obraně demokracie," řekla během setkání s paní Pelosiovou, které poděkovala za to, že "podnikla konkrétní kroky k prokázání (její) neochvějné podpory Tchaj-wanu. v této kritické chvíli".

Podle souřadnic zveřejněných čínskou armádou se část vojenských operací musí odehrát 20 kilometrů od pobřeží Tchaj-wanu.

"Některé z čínských manévrovacích oblastí zasahují do... teritoriálních vod Tchaj-wanu," řekl mluvčí tchajwanského ministerstva obrany Sun Li-fang. "Je to iracionální akt, jehož cílem je zpochybnit mezinárodní řád," řekl.

Rada pro pevninské záležitosti, orgán, který určuje politiku tchajwanské vlády vůči Pekingu, obvinila čínský režim z praktikování „kruté šikany“, která „vážně ovlivní mír a prosperitu celé východní Asie“.

Japonsko mezitím uvedlo, že je „znepokojeno“ čínskými cvičeními a uvedlo, že některé by zasahovaly do jeho exkluzivní ekonomické zóny (EEZ).

Tchajwanské úřady v noci z úterý na středu oznámily, že 21 čínských vojenských letadel vstoupilo do identifikační zóny protivzdušné obrany ostrova – do oblasti mnohem větší, než je jeho vzdušný prostor.

Pekingské ministerstvo obchodu také oznámilo ekonomické sankce, včetně pozastavení vývozu přírodního písku na Tchaj-wan – klíčové složky při výrobě polovodičů, jednoho z největších exportů ostrova. A čínská celní správa pozastavila dovoz citrusových plodů a některých ryb z Tchaj-wanu.

hrozby

Tchajwanské ministerstvo obrany odsoudilo „pokus ohrozit naše přístavy a naše důležité městské oblasti a jednostranně podkopat regionální mír a stabilitu“.

„Armáda rozhodně zůstane na místě a bude chránit národní bezpečnost. Žádáme veřejnost, aby byla uklidněna a podporovala armádu,“ dodal.

Několik amerických lodí také křižuje v regionu, včetně letadlové lodi USS Ronald Reagan, podle amerických vojenských zdrojů.

Většina pozorovatelů hodnotí pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu jako nízkou. Američtí představitelé ale uvedli, že se připravují na demonstrace síly ze strany čínské armády.

Čína považuje Tchaj-wan se svými 23 miliony obyvatel za jednu z jejích provincií, kterou se jí od konce čínské občanské války (1949) dosud nepodařilo připojit ke zbytku svého území.

Peking je proti jakékoli iniciativě poskytující tchajwanským úřadům mezinárodní legitimitu a je proti jakémukoli oficiálnímu kontaktu mezi Tchaj-wanem a jinými zeměmi.

Američtí představitelé ostrov pravidelně navštěvují. Čína ale soudí, že návštěva paní Pelosiové (82), třetí postavy v americkém státě, je velkou provokací.

Čínský prezident Si Ťin-pching už minulý týden v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Joe Bidenem vyzval Spojené státy, aby si „nezahrávaly s ohněm“.

Od roku 1979 Washington uznává pouze jednu čínskou vládu, vládu Pekingu, přičemž nadále poskytuje podporu tchajwanským úřadům, zejména prostřednictvím velkých prodejů zbraní.

Spojené státy také praktikují „strategickou nejednoznačnost“ a neříkají, zda by v případě invaze Tchaj-wan vojensky bránily, či nikoli.

Redakční rada (s AFP)

Obrazový kredit: Shutterstock.com / Alexandros Michailidis