Průzkum ve 26 zemích ukazuje pokles křesťanství na Západě
Průzkum, který ve dvaceti zemích provedla společnost Ipsos Global Advisor, odhaluje velké rozdíly v náboženské krajině podle regionů a generací. Zatímco Jih je silně ponořen do víry v nadpřirozeno, Sever vidí úpadek víry, nicméně mezi muslimy s přistěhovaleckým původem převládá silná víra.
Výsledky zveřejněného průzkumu 11. května 2023 od Ipsos Global Advisor naznačují to a provedli je prostřednictvím osobních a online rozhovorů s 19 731 lidmi ve 26 zemích. Minimální věk respondentů se v jednotlivých zemích liší a je alespoň 16 let.
Zatímco sever je na rozdíl od jihu stále více sekularizovaný a rozčarovaný, studie Ipsos zdůrazňuje, že mladí lidé žijící v několika zemích s většinovou křesťanskou kulturou se méně než jejich starší identifikují jako křesťané, zejména jako katolíci, ale že ti, kteří mají náboženství se hlásí spíše k muslimům nebo k jiné víře.
Mezi 16 z 26 zemí s nejvyšším procentem katolíků je podíl Gen Zers (narozených v roce 1997 a později), kteří se identifikují jako katolíci, v průměru o 16 bodů nižší než počet porodů. boomers (narození mezi lety 1945 a 1965 ), kteří prosazují svou katolicitu. V Belgii, Peru, Polsku, Francii a Chile, je zde dokonce průměrný rozdíl 20 bodů.
Ve Francii se 41 % dospělých hlásí ke katolické víře, ale v generaci Z je jich o 22 % méně. V Belgii je to 38 % a 29 %.
Tento trend se v menší míře vyskytuje také v 11 z 12 zemí, kde se alespoň 15 % respondentů identifikuje jako protestantské, evangelické nebo křesťanské bez konkrétního vyznání, s výjimkou pravoslavných, mormonů a svědků Jehovových.
Generace Zers tam mají menší pravděpodobnost, že se považují za křesťany než Baby Boomers, s průměrným rozdílem 11 bodů. Ve Švédsku a Austrálii rozdíly přesahují 20 bodů s 24 a 23 body.
Rozdíly se však liší podle křesťanských denominací. Pokud se 18 % 16-74letých hlásí v Austrálii k katolictví, lidé z generace Z převyšují ostatní o 5 bodů. Ve Švédsku jsou tato čísla 6 % katolíků pro všechny starší 16-74 let, mladých lidí z generace Z je o 4 % více, aby uvedli, že jsou katolíci. Ve Francii pouze 5 % z této věkové kategorie uvádí, že jsou protestantské, evangelické nebo „prostě křesťanské“, ale mezi dotázanými mladými lidmi je to 10 %. V sousední Belgii je o 2 % více mladých lidí, kteří se hlásí k protestantským, evangelickým, než ve zbytku populace (5 %).
Ve Spojených státech 21 % 18-74letých říká, že jsou katolíci, ale je o 13 % méně respondentů Gen Z, kteří tak činí. V zemi, kde je motto „In God We Trust“, 31 % dotázaných uvedlo, že jsou protestantští, evangeličtí nebo křesťanští „jiní“, ale mezi generací Z je jich o 7 % méně.
Význam islámu mezi mladými lidmi na Západě
Právě mezi muslimy nacházíme mezi generacemi největší propast ve prospěch náboženské víry. V západních zemích, kde se méně než 2 % dospělých nazývá muslimy, je v průměru o 7 % více Gen Zers než baby boomu, kteří prohlašují islám za své náboženství, což je demografický důkaz životaschopnosti tohoto náboženství.
Ve Francii 6 % dospělých uvádí, že jsou muslimové, ale o 7 % více mezi 16-74letými. Čísla jsou v tomto pořadí 4 % a 10 % v Belgii a 6 % a 16 % ve Spojeném království. Buddhismus a hinduismus dělají na Západě velmi malý pokrok, ale v Kanadě se o 6 % více mladých lidí nazývá hinduisty než mezi osobami staršími 18–74 let jako celkem (2 %), zatímco v Austrálii jsou tato čísla o 3 % vyšší (ve srovnání s 2 % mezi 16-74letými). V posledně jmenované zemi uvádějí 2 % respondentů, že jsou buddhisté, ale mezi generacemi Z je jich 5 %. Údaje o hinduismu a buddhismu jsou výrazně nižší než u islámu v západních zemích.
Víra v nadpřirozeno a důležitost víry
Svědectví o muslimské demografické vitalitě na jedné straně a vzestupu neurčité religiozity na straně druhé, dospělí věří z 52 % v ráj ve 26 zkoumaných zemích (včetně Turecka, Indie nebo Japonska), ale pokud vezmeme v úvahu pouze lidi z Generace Z je jich o 19 % více. Rozdíl je větší než 20 % v osmi zemích včetně Francie, Belgie, Švédska, Spojeného království a Japonska.
Pokud jde o víru v nadpřirozené duchy (víly, duchy, anděly, démony atd.), průměrný údaj u všech respondentů je 49 %, ale mezi mladými lidmi je to o 21 % více, přičemž rozdíly jsou větší než 20 % v devíti zemích včetně Německa, Japonsko a Švédsko.
Jestliže 41 % všech respondentů věří v existenci pekla, toto číslo se zvyšuje na 62 % mezi mladými lidmi generace Z, přičemž rozdíly jsou větší než 20 % v 10 zemích, včetně Francie a Belgie.
Celkově 66 % Američanů věří v nebe ve srovnání s 31 % Francouzů a 22 % Belgičanů. V tomto pořadí je 53 %, 25 % a 16 % věřících v existenci pekla a 54 %, 25 % a 18 % věří v existenci ďábla.
Mezi respondenty z 26 zemí 76 % uvedlo, že víra v Boha nebo vyšší sílu jim umožňuje překonávat krize, podobný údaj se týká myšlenky, že tato víra dává životu smysl. 71 % věří, že je to dělá šťastnějšími, než je průměr. 81 % Američanů, 66 % Francouzů a 58 % Belgičanů věří, že víra jim umožňuje překonávat krize. 79 %, 63 % a 59 % věří, že víra dává jejich životu smysl.
Další postavy ve Spojených státech a vyřazování kostelů z provozu v Evropě
Naznačuje to průzkum zveřejněný 20. července společností Gallup víra v Boha, nebe a peklo ve Spojených státech nadále klesá, přičemž uvádí jiná čísla než Ipsos. V roce 79 věřilo v Boha 2016 % Američanů, dnes je jich o 5 % méně, aby to řekli. Víra v existenci nebe vzrostla ze 71 % na 67 %. Ten v existenci pekla se zvýšil z 64 % na 59 % a ten v existenci ďábla z 61 % na 58 %.
V Evropě se úpadek křesťanské víry projevuje zejména o vyřazení kostelů z provozu, které jsou přeměněny na místa konání nebo hotely, zejména v Belgii. Budova kostela Saint-Antoine de Padoue v Bruselu byla přeměněna tak, aby pojal horolezecký klub Maniak Padoue.
Také v belgickém hlavním městě se anglikánský kostel proměnil v noční klub Spirito, jehož znak představuje kněze líbajícího jeptišku.
Jean Sarpedon
