
Ortodoxní duchovní, kteří nedávno požehnali soše sovětského diktátora Stalina v Rusku na veřejné akci, jednali bez „požehnání“ nebo souhlasu své hierarchie, uvedla ta.
15. srpna byla před továrnou ve městě Velikie Luki v Pskovské oblasti (západ) za přítomnosti představitelů místní komunistické strany odhalena osmimetrová socha vůdce SSSR.
Podle videí zveřejněných v ruských médiích se obřadu zúčastnili pravoslavní duchovní a jeden z nich pokropil sochu diktátora, známého tím, že nařídil masakr tisíců kněží a pronásledování ‚církve‘, svěcenou vodou.
V tiskové zprávě zveřejněné ve čtvrtek místní diecéze připojená k Moskevskému patriarchátu potvrdila, že tito řeholníci se akce zúčastnili „bez požehnání nebo souhlasu“ své hierarchie.
„Jejich činy a prohlášení nevyjadřují postoj vedení Ruské pravoslavné církve a odrážejí pouze jejich vlastní názory a přesvědčení,“ uvedla diecéze a upřesnila, že na ně byla zahájena „inspekce“.
U moci mezi koncem dvacátých let a rokem 1920 nastolil v Sovětském svazu Josif Stalin totalitní režim, který si vyžádal miliony mrtvých.
Desetitisíce pravoslavných kněží byly v tomto období hromadně popraveny nebo deportovány do gulagu. Na jeho příkaz byly také zničeny tisíce kostelů a náboženských památek.
V roce 1943, uprostřed druhé světové války, Stalin přesto oživil ruskou církev, potlačovanou od bolševické revoluce v roce 1917, opětovným povolením volby patriarchy pod přísnou kontrolou tajných služeb.
V Rusku se diktátor těší ambivalentní paměti, udržované Kremlem, který ho představuje jako otce sovětského vítězství nad nacisty v roce 1945. Pomníky jeho slávy, busty a sochy, v zemi existují, ale zůstávají vzácné.
Kreml sovětské represe nepopírá, ale minimalizuje je a prezentuje je jako tragédii bez skutečného viníka.
Zároveň hlasitě oslavuje moc SSSR, zejména od útoku na Ukrajinu, který prezentuje jako „denacifikaci“, v souladu s dědictvím druhé světové války.
Redakční rada (s AFP)