Méně než polovina amerických „znovuzrozených“ křesťanů věří, že Ježíš byl bez hříchu
„Kdo nikdy nezhřešil, ať po ní první hodí kamenem,“ říká Kristus farizeům, kteří očekávají odsouzení cizoložnice. Mnoho amerických křesťanů by možná řeklo, že ten první kámen po ní tehdy nemohl hodit sám Ježíš. Podle průzkumu jsou nyní znovuzrození křesťané, kteří věří, že Kristus vedl neposkvrněný život, v menšině. Covid by hluboce změnil americké křesťanství.
Každý rok provádí Centrum pro kulturní výzkum na Arizona Christian University pod vedením George Barny průzkum týkající se světového názoru mezi dospělou americkou populací. Výsledky získané v lednu 2023 od 2000 lidí z celých Spojených států a zveřejněné 20. naznačují prudký pokles některých biblických přesvědčení za tři roky. I když křesťané představují 64 % americké populace, podle studie Pew Research Center z roku 2020a znovuzrození protestanti třetina Američanů, pouze 44 procent „znovuzrozených“ věří, že Ježíš nikdy nezhřešil. V roce 58 činily 2023 %, ale paradoxně tento prudký pokles není systematicky doprovázen změnou směrem dolů ve všech oblastech.
Počet Američanů podporujících základní náboženské přesvědčení prudce klesl, například 36 % Američanů věří, že zdrojem veškeré pravdy je Bůh ve srovnání se 42 % v roce 2020. Pokud se podíváme na stranu, která říká znovuzrození, pád je stejný přičemž 63 % z nich prohlásilo, že základem pravdy je Bůh, ve srovnání s 69 % před třemi lety. A pokud 66 % Američanů v roce 2020 věřilo, že Bůh má s jejich životy konkrétní záměr, nyní tomu věří pouze 46 %. Toto číslo je stejné jako u znovuzrozených s tím rozdílem, že posledně jmenovaných bylo v té době 88 % sdílejících toto přesvědčení.
Zjevné nesrovnalosti mezi vírou, praktikami a morálními představami
Pokles lze pozorovat také v přijetí biblických praktik mezi znovuzrozenými křesťany, kdy 50 % z nich uvedlo, že jsou odhodláni praktikovat svou víru, oproti 85 % o tři roky dříve. Pokles náboženské oddanosti mezi Američany je obecně menší, z 60 % na 48 %.
60 % znovuzrozených křesťanů četlo Bibli alespoň jednou týdně, nyní je jich pouze 55 %, zatímco v běžné populaci je pokles o 4 % (37 % až 33 %). Je možné vyvodit, že Američané, a zejména znovuzrození křesťané, během epidemie méně hledali duchovní odpovědi v Bibli.
Ještě překvapivější je, že 48 % (ve srovnání s 54 % v roce 2020) znovuzrozených křesťanů věří, že být dobrý nebo dělat dobré věci nestačí k získání přístupu do nebe, takže tento počet roste v obecné populaci, kde 55 % (oproti 45 % v roce 2020) věří, že konat dobro nebo být dobří nestačí ke spasení. Počet znovuzrozených je v rozporu s vírou těch křesťanů, jejichž ústředním bodem doktríny je, že osobní spásu lze získat pouze obětí Krista na kříži, nikoli skutky nebo charakterem.
Na druhé straně se zvyšuje počet těch, kteří prohlašují, že sex mimo manželství je morálně nepřijatelný, jak v běžné populaci (27 % až 38 %), tak mezi znovunarozenými (47 % až 59 %). Podobně mezi běžnou populací (47 % až 53 %) a mezi znovuzrozenými křesťany (61 % až 66 %) roste počet těch, kteří si myslí, že lhát za účelem ochrany vlastní pověsti nebo zájmů je také nepřijatelné.
Pokud jde o vyhlídky na život, počet Američanů, kteří si myslí, že život je posvátný, klesl z 39 % na 29 % a dále klesl mezi znovuzrozenými křesťany, kterých si to myslí 48 %, což je pokles o 12 bodů, zatímco svatost život má pro ně více náboženský význam než pro populaci jako celek.
Pouze 44 % znovuzrozených křesťanů tedy věří, že Bible je ohledně potratů jednoznačná, což je méně než 58 % před třemi lety. 50 % znovuzrozených křesťanů (oproti 45 % v roce 2020) věří, že úspěch lze popsat jako důslednou poslušnost Bohu.
Čísla, která naznačují určitou dekorelaci mezi základními duchovními přesvědčeními a praktikami nebo morálními přesvědčeními.
Rostoucí synkretismus a duchovní zmatek spojený s Covidem
Podle George Barny jsou tyto tendence v obou skupinách vysvětlovány rozvojem synkretistického světonázoru, který je v zemi dominantním názorem. Američané kombinují různé pohledy na svět, což vede k poněkud nepředvídatelnému pohledu. Barna nabízí další vysvětlení pro tyto mutace, to pandemie:
"Většina náboženských přesvědčení se mění v průběhu generací, nikoli let. Víme však, že velké životní krize mají schopnost rychle zavést podstatné změny v základech lidské víry […], a přestože duchovní změna takového rozsahu nebyla očekávána, došlo Stalo."
Ačkoli připouští, že se s takovou změnou nepočítalo, věří, že fyzický a psychologický dopad Covidu, stejně jako ekonomické, vztahové a sociální důsledky epidemie, měly schopnost otřást až do tohoto bodu Američany, kteří přestali chodit do kostela během nákaza.
Víra mnoha křesťanů nebyla otřesena pouze Covidem, ale také „šikanovací taktikou vlády během blokování,“ řekl Barna a dodal, že „zhroucení zakládajících perspektiv u znovuzrozených dospělých může zanechat představu, že místní církve budou moci stále méně spoléhat na aktivní a spolehlivou podporu této kritické niky sboru“, což by mělo silné důsledky pro další generaci.
Podle něj by „pastorům bylo dobře doporučeno, aby se vrátili k mnoha základním zásadám křesťanství, obnovili duchovní základy věřících a oslavovali Boží požehnání a připomínali lidem, jak velký je jejich Bůh.“
Jean Sarpedon
