Ale nakonec, kdo je Ježíš?

Ježíšova osoba je výzvou.

Křesťané v něm přirozeně vidí Syna Božího a klíčovou postavu své víry. Žádný Ježíš, žádní křesťané. Křesťané dokonce přebírají své jméno od Krista. V důsledku toho máme tendenci „vlastnit“ Ježíše a vidět ho pouze skrze naše křesťanské brýle. To, co Bible říká o Ježíši, je to, za koho ho považujeme.

Způsob, jakým si my křesťané představujeme a známe Ježíše, se však výrazně liší od toho, co o něm říkají ostatní.

Zcela odlišnou představu o Ježíši mají například muslimové. Protože postrádá svou božskou přirozenost, je považován za prvního z proroků po Mohamedovi, ale je jen stínem toho, co o něm říká Bible a křesťané.

Pro sekularizovanou společnost, když nepopírá existenci Ježíše, vágně z něj dělá "revolucionáře", "velkého myslitele", "zakladatele největšího náboženství na světě", "apoštolu nenásilí". Ale to vše opět dělá z Ježíše velkého muže, jakým byli někteří krásní lidé v celé historii.

Tibetský buddhismus se ochotně snaží vytvořit mosty s Kristovým poselstvím a věří, že v zásadě jsme všichni obránci stejného poselství.

Západní kulturní prostředí dělá z Ježíše středobod umění a víry, které inspirovaly tisíce lidí k mistrovským dílům, jako mohlo být jakékoli horké téma dne.

Křesťanství ze své strany, i když si různě cenilo jiných biblických či mimobiblických postav, vždy stavělo Ježíše na vrchol svých odkazů a dávalo mu povahu, která přesahuje prosté lidství – i když je výjimečná a příkladná.

Co tedy Bible skutečně říká o Ježíši? Může být zároveň jádrem naší víry a inspirovat naši kulturu?

Chcete-li jít dále v prohlubování svých znalostí o osobě Ježíše, redakce vám ráda nabídne úryvek z knihy Jonathana Hanleyho „Objevování Ježíše“, ve spolupráci s eXcaléo a Ligou čtení Bible.

Můžete si jej stáhnout kliknutím sem.

Pascal Portoukalian