Demokratické a politické revoluce jdou ruku v ruce [NÁZORY]

Před téměř 250 lety zažily dva regiony světa velkou demografickou depresi: Nová Anglie (americký region, poté britská korunní kolonie) a Francie (tehdejší přední evropská mocnost). Následovat budou dvě revoluce, které změní tvář světa. Dnes jsou však viditelné počátky globální demografické krize: projekce OSN ukazují, že světová populace by měla dosáhnout svého vrcholu kolem roku 2100 a poté zažít pokles. Někteří to vítají, jiní se tím trápí. Tomas Pueyo, francouzsko-španělský, absolvent Centrale a Stanfordu (USA), se domnívá, že tato demografická deprese by byla katastrofou, které se dalo předejít (viz jeho esej v odkazu). Poté, co do hloubky prostudoval precedenty 18. století, odhaluje důvody takového převratu a vyvozuje důsledky pro náš dnešní svět.

Ekonomika nevysvětluje demografický přechod

Donedávna se běžně věřilo, že klesající plodnost je způsobena ekonomickou rovnicí : máme méně dětí, když poměr přínosů a nákladů na jejich pořízení je méně atraktivní. Urbanizace a virtualizace práce by snížily potřebu pracovní síly, zatímco náklady na vzdělání by potenciální rodiče odradily. Pokud by tato vysvětlení platila, porodnost v Nové Anglii a Francii v 18. století měla klesnout s průmyslovou revolucí, kdy se lidé začali masově stěhovat do měst a způsob života se díky nahromaděnému bohatství dramaticky zlepšil. A protože průmyslová revoluce začala na začátku 19. století v Nizozemsku a ve Spojeném království, měly tyto dvě země zaznamenat pokles porodnosti dříve než ostatní... Není tomu tak: k prvnímu výraznému poklesu došlo již brzy jako polovina 18. století ve Francii a Nové Anglii – přesto mnohem chudší než první z průmyslové revoluce (Francie dosáhne HDP na hlavu Anglie v roce 1750 až v roce 1850!). Navíc k demografickému přechodu v Anglii dojde až mezi lety 1870 a 1920, tedy století po začátku průmyslové revoluce. Pokud by teorie ekonomického prvenství byla pevná, byli bychom svědky poklesu plodnosti nejprve v Anglii a Nizozemsku. Svou roli nepochybně sehrál i pokles kojenecké úmrtnosti díky pokroku v hygieně. Obvykle však (stejně jako v případě „baby-boomu“ 20. století) nejprve klesá úmrtnost, než ji následuje plodnost. Ve Francii roku 1750 se obě sazby zhroutily společně. proč? Ženili bychom se tam méně? Ne: celibát ve Francii stabilní až do revoluce, poté naopak upadl. Průměrný věk nevěsty a ženicha se zvýšil až v 19. století. Snížil se tedy počet dětí na domácnost… Jak to vysvětlit?

Souvislost s politickými revolucemi

Právě v Nové Anglii začala americká revoluční válka v opozici vůči geograficky vzdálené královské mocnosti. Následovala francouzská revoluce proti společensky vzdálené královské moci. V obou případech šlo o nastolený pořádek. Myšlenky odluky mezi církví a státem a lidové suverenity pomalu klíčily po vynálezu tiskárny a kulturní revoluci renesance. Zdá se, že zásadní oslabení katolické církve ve Francii sehrálo ústřední roli v demografickém poklesu. Tomas Pueyo pozoroval dva fenomény: méně darů církvi na základě závětí a pokles hustoty duchovenstva v zemi. Tento vývoj nebyl především jednotný: naopak, Pueyo pozoruje rostoucí rozdíly mezi regiony, některé, jako Provence, vykazují opačný vývoj v reakci. Odmítnutí institucí se nejprve zaměřilo na církev a zároveň hluboce rozdělilo zemi... Regiony sousedící s Francií prošly stejným vývojem. Stejný jev v Nové Anglii, kde pozorujeme zejména pokles návštěvnosti bohoslužeb.

Triumf liberalismu: Politické a sexuální revoluce

Tomáš Pueyo dochází k závěru, že šlo o kulturní převrat, a to vliv liberálních idejí, který způsobil demografické a politické revoluce 18. století. Průmyslová revoluce fungovala jako urychlovač, ne jako spouštěč. Kromě toho se zbytek Evropy nevzbouřil proti svým panovníkům až do 19. století (1848). Naopak, v dnešní době má vysoká porodnost v Izraeli a v muslimském světě souviset s jejich silnou religiozitou…

Mezi ekonomickým pokrokem a demografickou depresí tedy neexistuje fatální souvislost. Svět více připoutaný ke své kulturní, dokonce náboženské identitě, uzavírá Tomas Pueyo, je úrodnějším světem... A plodnost je zárukou politické stability v době silného migračního tlaku.

Ludovic Lavaucelle