
Po vraždě 11 lidí během oslav čínského nového roku sedmdesátníkem čínského původu 21. ledna o tom mnoho pastorů amerických čínských církví během svých kázání nemluvilo, když je ve Spojených státech zvykem komentovat aktuální dění. při bohoslužbách. Volba motivovaná touhou zaměřit se na uctívání a vyhnout se rozdělení, poznamenává Christianity Today.
Kostel Jamese Hwanga se nachází v jižní Kalifornii, kde došlo k lednovému masakru. Den po vraždách se shromáždění sešlo na nedělní bohoslužbu, ale farář se vyhýbal jakékoli zmínce o střelbě během svého kázání a mluvil o tom pouze v době oznámení, aby požádal o modlitbu za oběti a jejich blízké. A přístup je v podstatě stejný mezi věřícími, poukazuje na to, že "zdá se, že většina sourozenců o tom také nemluvila."
Jak vysvětlit, co by mohlo být považováno za lhostejnost? Kris Wang, starší v čínské církvi v Michiganu, vysvětluje, že „Ježíš byl vždy zaměřen na evangelium a chtěl mluvit o hříchu a soudu“. Kristus se podle něj chtěl vyhnout „zamlžení zaměření na evangelium tím, že bude mluvit o aktuálním dění, teologii nebo politických otázkách“.
Většina čínských církví ve Spojených státech tato témata vnímá jako rušivá, ale také rozdělující a pastorům jde o zachování jednoty svých členů. Wangovi se v zásadě nebrání mluvit o aktuálním dění během bohoslužeb, ale obává se, že to nakonec bude mít negativní efekt.
Strach z politického rozdělení a absence „amerického“ závazku
Kontrast je nápadný s americkými církvemi, kde je považováno za normální, že pastor mluví o novinkách, a to i když se v kostelích pořádají politické debaty nebo aby faráři kandidovali ve volbách dokonce otevřeně podporovat kandidáty. V roce 2020 41 % evangelikálních sborů uvedlo, že jejich pastori mluvili o rasismu ve svých kázáních, 71 % uvedlo, že mluvili o volbách a 82 % uvedlo, že mluvili o pandemii. Ne tak v čínských kongregacích a tato výjimka se vysvětluje tím, že politické názory v těchto církvích jsou více rozdělené než v amerických církvích.
V průzkumu o Lifeway Research zveřejněný v listopadu 202250 % praktikujících protestantů ve Spojených státech uvedlo, že by raději navštěvovali kostel, kde lidé sdílejí stejné politické názory jako oni, zatímco 55 % respondentů uvedlo, že jsou v kongregacích, které jsou jim politicky blízké. Číňané mají menší výběr církevní rozmanitosti a raději mlčí, protože mezi nimi panují značné neshody. Pocházejí z Tchaj-wanu nebo pevninské Číny, jsou rozděleni na anexi ostrova, ať podporují nebo nepodporují komunistickou vládu, poznamenal sociolog náboženství Fenggang Yang v roce 1999. U příležitosti svého výzkumu pak vyzpovídal křesťany z této oblasti světa za jeho knihu o čínské diaspoře křesťanské víry „Čínští křesťané v Americe: konverze, asimilace a adhezivní identity“. O dvě desetiletí později se nic nezměnilo, poznamenává Yang, který vypráví, že když se člověk „prostě modlil za situaci v Hongkongu, členové si na to po bohoslužbě okamžitě stěžovali“. Aby se pastori vyhnuli hádkám, raději se modlí za mír, aniž by uváděli podrobnosti, zdůrazňuje Yang.
Mezi další vysvětlení patří absence afektivních a jazykových investic v americkém kontextu. Podle pastora Andrewa Onga ze San Francisco Bay Area je „méně pravděpodobné, že budou tak spojeni s americkými zprávami jako domorodí Američané“. Nedostatečná znalost angličtiny a přítomnost jejich rodin v Číně nebo na Tchaj-wanu znamená, že se o americké zprávy příliš nezajímají.
Generacím narozeným ve Spojených státech však záleží více na této zemi než na původu jejich rodičů a volby v roce 2020 byly příležitostí vidět rozdělení mezi pro-Trumpa a pro-Bidena v této komunitě.
Jean Sarpedon