
Jaké je riziko sucha ohrožuje podzemní vody - mluvíme v tomto ohledu o hydrogeologickém suchu - letos v létě 2022 v metropolitní Francii?
Toto riziko je definováno možností dosáhnout do srpna až září 2022: nízké až velmi nízké úrovně, což je spíše vzácná situace; úrovně pod výstražnými prahy definované prefekturními vyhláškami o reprezentativních piezometrech.
Pro letošní léto se předpovědi pro slicky ukazují jako dost pesimistické.

BRGM, CC BY-NC-ND
Riziko sucha (na mapě tmavě červeně „velmi vysoké riziko“) je skutečně prokázáno na jihovýchodě a týká se zkrasovatělých vápencových vrstev Provence, aluviálních vrstev a třetihorních útvarů Côte d'Azur. Toto riziko také postihuje středozápad, včetně jurských vápencových vrstev Charentes, Brenne a Poitou; cenomanský písečný kolektor Perche a Maine a seno-turonský křídový kolektor Touraine.
V těchto odvětvích omezení podzemních vod již byly zavedeny a situace se pravděpodobně v následujících týdnech nezlepší.
„Vysoce rizikové“ sektory (na mapě světle červené) jsou domovem podzemních vod, jejichž hladiny jsou již pod normálem. Jejich situace by se mohla rychle zhoršit, buď v důsledku absence dostatečného množství dešťů, nebo velké poptávky ze strany čerpání.
A konečně hladiny podzemní vody označené jako „velmi nízké“ riziko (na mapě tmavě zelená) až „nízká“ (světle zelená) by měly zůstat uspokojivé po celé léto. Jsou to inerciální vodonosné vrstvy, které nejsou příliš citlivé na aktuální sucho, nebo reaktivní vodonosné vrstvy, kterým prospělo uspokojivé dobití.
Napětí by se však mohlo objevit lokálně, v případě silného obtěžování podzemních vod odběry.
Navíc údaje z této mapy byly sestavovány na úrovni oddělení s údaji o srážkovém deficitu, půdním suchu a hydrologickém suchu Ministerstvem ekologického přechodu za účelem vymezení území ohrožených suchem.
Detailní záběr na stav akviferů 1. května 2022
Stav podzemních vod na konci období dobíjení, tedy 1er května 2022, závisí na situaci vodonosných vrstev na začátku období dobíjení (mezi říjnem a listopadem 2021), dešti infiltrovaných do hloubky během podzimu a zimy 2021–2022 (zdánlivé dobíjení) a cykličnosti vodonosných vrstev.

BRGM, CC BY-NC-ND
Rok 2021 byl charakterizován překročením období dobíjení 2020-2021 a několika neobvyklými epizodami dobíjení od května do července.
Na podzim roku 2021 byla situace podzemních vod, tehdy na začátku období dobíjení, příznivá s nadnormálními hladinami (viz modrý a zelený sektor na levé mapě výše). Pouze Korsika, Provence a region Montpellier-Nîmes vykázaly úrovně pod normálem, a to kvůli nedostatku významného dobití od roku 2020 (na mapě vlevo žlutý a oranžový sektor).
Vodní vrstvy se dobíjejí hlavně na podzim a v zimě, kdy vegetace spí. Zdánlivé dobití v letech 2021–2022 však bylo na většině vodonosných vrstev deficitní (viz na horní mapě výše, odstíny červené). V měřítku území to bylo pouze 70 % běžného zdánlivého dobití. Období dobíjení na velké části území skončilo v lednu až únoru 2022, tedy 2 až 3 měsíce předem. Pouze vodonosné vrstvy na jihu Okcitánie těžily z mírně přebytečného dobíjení (na horní mapě odstíny modré).
Zisk dočasně vytvořený ve vodonosných vrstvách díky nadměrnému dobíjení v letech 2020–2021 se proto vytratil s deficity srážek zaznamenanými během zimy a jara 2021–2022.
Dopad tohoto deficitu doplňování je však různý v závislosti na cykličnosti zvodnělé vrstvy, tedy její reaktivitě na infiltraci dešťových srážek.
Inerciální vrstvy (křída, terciární útvary a vulkanické útvary) mají víceletou cykličnost (viz na spodní mapě nahoře, barva zelená). Jejich setrvačnost, charakterizovaná pomalými průtoky, umožňuje udržovat mírně zhoršené hladiny na konci zimy i přes deficitní dobíjení.
Naopak reaktivní zvodně s roční cyklikou (naplaveniny, jurské a křídové vápence, triasové pískovce a podloží) jsou velmi citlivé na deficit efektivních srážek (viz na spodní mapě výše modrá barva). Jejich situace se proto koncem zimy a během jara rapidně zhoršila.
V důsledku toho pouze inerciální a reaktivní vodonosné vrstvy, které měly prospěch z dobití blízkého normálu (75 až 125 %), vykazují úrovně blízké nebo dokonce vyšší než normální na 1.er května 2022 (na mapě vpravo nahoře zelený a modrý sektor). Velká část vodonosných vrstev zaznamenává středně nízké až velmi nízké úrovně v důsledku dobíjení deficitu (na mapě vpravo nahoře oranžový a červený sektor).
Jak se vyvíjí mapa sucha
Vypracování mapy rizika sucha vychází z výchozího stavu podzemních vod po zimním dobití 2021-2022, na Sezónní předpovědi Meteo France, o sezónních předpovědích z hydrogeologických modelů a o odbornosti regionálních hydrogeologů BRGM.

BRGM, CC BY-NC-ND
Od jara a během léta omezuje nárůst teploty, obnova vegetace a tím i zvýšení evapotranspirace infiltraci dešťů do podzemních vod. Mezi květnem a říjnem, kromě výjimečných dešťových událostí, odvodňování obvykle pokračuje a hladiny nadále klesají až do podzimu. Vývoj situace podzemních vod v následujících měsících roku 2022 bude tedy záviset na efektivních deštích, které se podaří hluboce infiltrovat, odběrech vody a odolnosti podzemních vod vůči suchu.
Co se týče inerciálních vrstev, srážky by neměly generovat významné dobití, s výjimkou velmi výjimečných srážkových událostí. Situace inerciálních vrstev by se měla během několika příštích měsíců zhoršovat pomalu, v silně namáhaných sektorech rychleji.
Na reaktivních vodonosných vrstvách by v případě nedostatečných srážek mělo pokračovat odvodňování a situace by se pak měla dále zhoršovat. Významné dešťové epizody mohou nicméně způsobit chvilkové doplňování, a tím umožnit podporu hladin (dočasná pauza v jejich poklesu) nebo dokonce, velmi příležitostně, způsobit zvýšení hladin.
Sezónní předpovědi Météo France upřednostňují scénář teplejší než normálně na celém území a sušší než normální na jižní polovině.
V důsledku toho byla mapa rizika sucha sestavena na pesimistickém předpokladu s ohledem na to, že situace podzemních vod by se měla v nadcházejících měsících nadále zhoršovat. Není však vyloučeno, že oceánské nepokoje překročí Francii a způsobí epizody významného dobití. Zavlažovací kampaně by také mohly ovlivnit situaci podzemních vod.
Abychom chránili naše vodní zdroje, je nezbytné dodržujte opatření na záchranu tohoto životně důležitého zdroje. Tato opatření umožňují zaručit dostatečné hladiny vody ve zvodněných vrstvách pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a regulovat průtoky řek.
Violaine bault, Hydrogeologický inženýr, BRGM et Marc Laurence, výzkumný pracovník v hydrogeologii, BRGM
Tento článek je publikován z Konverzace pod licencí Creative Commons. Čístpůvodní článek.