Papež opouští Mongolsko po návštěvě zaměřené na Čínu
Papež František v pondělí opustil Mongolsko po bezprecedentní čtyřdenní návštěvě poznamenané pokusem o smíření se sousední Čínou, s níž Vatikán neudržuje žádné diplomatické styky.
"Drazí bratři a sestry Mongolska, děkuji vám za dar přátelství, kterého se mi v posledních dnech dostalo. Bayarlalaa!" (merci v mongolském jazyce), napsal na sociální síť X (nový název Twitteru) krátce poté, co v poledne odstartovalo papežské letadlo.
Drazí bratři a sestry z #Mongolsko, děkuji za dar přátelství, který jsem v těchto dnech dostal. Bayarlalaa! Kéž vám Bůh žehná. Jsi v mém srdci a v mém srdci zůstaneš. Pamatujte na mě, prosím, ve svých modlitbách a ve svých myšlenkách. #Apoštolská cesta
- František (@Pontifex) Září 4, 2023
Ráno šel 86letý papež do „Domu milosrdenství“, který vítá lidi bez domova a oběti domácího násilí, v chudé čtvrti na okraji hlavního města Oulanbator.
S touto bezprecedentní návštěvou Mongolska, národa nacházejícího se mezi Čínou a Ruskem, měl František dva cíle: dostat se do vzdálené oblasti, kde katolicismus stále není rozšířený, a využít své přítomnosti u bran Číny k posílení vazeb s Pekingem.
Čínští katolíci se po návratu postavili potenciálním výslechům a vydali se do Mongolska.
V pondělí před katolickým domem zpívala skupina žen v mandarínštině a utírala si pár slz, když projíždělo papežovo černé auto.
"Drahý papeži, naše přání všeho nejlepšího jdeme s tebou!", zpívali.
Po nedělní mši František poslal poselství čínským katolíkům.
„Žádám vás, abyste byli dobrými křesťany a dobrými občany,“ řekl obklopený hongkongským biskupem Stephenem Chowem a jeho emeritním biskupem Johnem Tong Honem.
Čína se „nemusí ničeho bát“
Zdá se, že tyto komentáře, s nimiž se v oficiálním projevu nepočítalo, znamenají nový pokus papeže uklidnit Peking.
Čínská vláda je podezřívavá vůči jakékoli organizaci, zejména náboženské, která pravděpodobně zpochybní její autoritu, a neudržuje diplomatické vztahy se Svatým stolcem.
Již den předtím se objevil suverénní pontifik, aby vyslal do Číny poselství, aniž by to výslovně jmenoval: „Vlády a sekulární instituce se nemají čeho bát evangelizační akce církve, protože nemá žádný politický program“.
Skupiny čínských poutníků agentuře AFP řekly, že úřadům ve své zemi řekly, že jsou na turistické cestě, aby se mohly vydat do Mongolska.
Bylo „docela těžké sem přijít“, svěřila se davu, který se v neděli přišel zúčastnit mše, Číňanka z velkého města Si-an (na severu), která neuvedla své jméno.
Tvrdila, že dva organizátoři poutě její skupiny byli zatčeni v Číně.
"Řeknu vám, že se stydím vztyčit (čínskou) státní vlajku," řekla. "Ale musím to držet a dát papeži vědět, jak je to pro nás těžké."
Ústupek mezi Svatým stolcem a čínskou vládou
Jedna Číňanka z provincie Che-pej (sever) řekla, že se cítila „požehnaná“, když viděla papeže. "To, že máme vlastní náboženství, neznamená, že jsme proti naší zemi," řekla. "Ve skutečnosti se modlíme za naši zemi."
Svoboda náboženského vyznání v Mongolsku kontrastuje se situací v sousední Číně, kde je nadále omezována.
To nezabránilo čínské vládě a Vatikánu obnovit loni dohodu o ožehavé otázce jmenování biskupů, kterou někteří kritizují jako nebezpečný ústupek Svatého stolce výměnou za jeho přítomnost v zemi.
Mongolsko, bývalý satelit Sovětského svazu, je demokracií od roku 1992. Převážně buddhistické má jednu z nejmenších katolických komunit na světě: 1 členů včetně 400 kněží na zhruba tři miliony obyvatel.
Mongolsko je závislé na Rusku v dovozu energie a na Číně ve vývozu surovin, zejména uhlí.
Ale i když zůstává neutrální vůči svým mocným sousedům, angažuje se v politice „třetího souseda“ a posiluje své vztahy s jinými národy, zejména se Spojenými státy, Japonskem a Jižní Koreou.
Redakční rada (s AFP)
