Kolektiv ASAH (Asociace ve službách humanitární pomoci) pokračuje ve své činnosti na Ukrajině

Kolektiv ASAH zůstává oddán ukrajinské krizi a humanitární pomoci poté, co byl organizován, je nadále nasazován prostřednictvím těchto členů a partnerů. 

V současnosti, Joseph je na Ukrajině a nadále plní mise podle potřeb našich členů a partnerů. Kromě toho nám přináší geopolitickou analýzu neustále se vyvíjející situace.

Rusko a Ukrajina vstupují do pátého měsíce války. Po rychlém vítězství Ukrajinců v okolí Kyjeva a Charkova a Rusů na jihu země vstoupil konflikt do dlouhé vyčkávací fáze. Otázkou nyní zůstává, kdo se rozlouskne jako první.

Tato dlouhodobá válka bude podle The Economist také časem prověřit odolnost Evropanů v jejich podpoře Ukrajině a v dopadu tohoto konfliktu na její ekonomiku.

• vojenský stav
• Donbasská fronta

Rusko postupuje pomalu a za cenu mnoha ztrát, které je vždy obtížné vyčíslit. Ať je to jak chce, padla města Severodoneck a Lysychansk (respektive 100.000 85.000 a XNUMX XNUMX obyvatel). Ukrajinská armáda se skutečně rozhodla stáhnout, aby neobětovala své elitní jednotky přítomné na zemi.

Americká rozvědka věřila, že Rusové, vyčerpaní konfliktem, se chystají zastavit, aby znovu získali svou sílu. Zdá se však, že se snaží zúročit svá vítězství v Severodoněcku a Lysyčansku. Další ruské cíle se zaměří na Kramatorsk, Slaviansk a Bachmout lépe opevněné než Severodoněck a Lysyčansk.

Přesto Rusko nadále využívá své rovnováhy sil a během první světové války přijalo techniku ​​generála Joffreho, totiž soustředit své síly. Pokud mají Rusové značné zásoby munice a granátů zděděných z dob studené války (jsme svědky zejména používání KH 22 vyřazených z ruského arzenálu od roku 2007), spočívá potíž Ruska spíše ve schopnosti mobilizovat nové rekruty.

Kreml podle The Economist ztrojnásobil platovou nabídku nových rekrutů, slíbil půdu na dobytých územích a snaží se do své armády vrátit bývalé veterány.

Ukrajinci na jejich straně stále doufají, že budou schopni držet a shromáždit dostatek západních zbraní k zahájení protiofenzívy. Armádě ale chyběla munice a ustoupila proti ruské armádě vybavené raketovými rampami dlouhého doletu a velkou zásobou munice. Strategie Ruska na Donbasu je využít své vojenské převahy, srovnat města se zemí a postoupit. Ukrajinci nemají potřebné vybavení, aby mohli řádně oplatit a jsou nuceni ustoupit.

Výhodou Ukrajinců proti Rusům je ale větší, odolnější a bojovnější armáda. Navíc nevíme, jaké jsou ruské zásoby munice. Použití starého ruského arzenálu naznačuje úbytek jejich zásob, ale tuto informaci je obtížné potvrdit.

Jižní fronta

Na jihu se Ukrajincům podařilo vytlačit Rusy z Hadího ostrova, malého strategického ostrova, který umožňuje kontrolu nad západním Černým mořem. Rusové v odvetě zničili zařízení přítomná na ostrově. Dobytí ostrova bylo umožněno francouzským Caesar Cannonem a britskou palbou S22 Bohdana. Toto vítězství je důkazem toho, že západní vybavení dělá rozdíl na hřišti.

V Chersonské oblasti také ukrajinská armáda udržuje tlak a zdá se, že postupuje. Na této frontě je to v tuto chvíli těžké vyslovit, ale je jisté, že Rusové vůči ukrajinským jednotkám vyjadřují určité potíže. Je to fronta, kterou je třeba pozorně sledovat.

Mezinárodní podpora

Obyvatelé Západu stále zůstávají jednotní a nadále financují ukrajinské válečné úsilí. Přesto jsou pociťovány potíže se zásobováním Ukrajiny. Členové NATO se skutečně obávají masivním zasíláním vybavení na Ukrajinu přílišnému vyčerpání svých armád a arzenálu. Jejich vojenský průmysl se navíc nemůže přes noc zdvojnásobit, a proto se snaží udržet krok s ukrajinskou poptávkou. Američané například každý rok vyrobí pouze 2100 oštěpů.

Jednou ze zásadních otázek příštích týdnů/měsíců bude otázka evropské podpory a jejího veřejného mínění. Náklady na válku v Evropě se teprve projeví, ale jaká to bude v zimě? Strach z evropského zběhnutí v zimě je středem Zelenského komunikační politiky, která znásobuje své zásahy v naději, že dokáže udržet šumění začátku války.

V Anglii rezignace Borise Johnsona zpochybňuje budoucnost britské zahraniční politiky. Přesto Boris Johnson zůstane ve funkci až do podzimu.
Je třeba také poznamenat, že integrace Finska a Švédska do NATO představuje pro Putina politickou a symbolickou porážku.

Ekonomická situace

Ukrajinská ekonomika se kvůli důsledkům války ocitá v potížích. Podle MMF hrozí, že ukrajinská produkce se letos sníží o třetinu. Což by byl scénář podobný americké velké hospodářské krizi 30. let.

Vojenské a humanitární náklady pro Ukrajinu pak činí 5 miliard měsíčně a inflace již vzrostla na 18 %. A konečně, vzhledem k zablokování ukrajinských přístavů v Černém moři se jakékoli rozsáhlé hospodářské oživení v tuto chvíli zdá nepředstavitelné.

Ukrajinská ekonomika, zablokovaná a oslabená, je tedy nyní závislá na dobré vůli obyvatel Západu.

Ruská ekonomika zůstává pevnější. Rubl, který padl na začátku války, znovu získal hodnotu a stabilizoval se. Vladimir Putin nadále tvrdí, že tyto sankce poškozují Západ více než Rusko. Ve skutečnosti je však Rusko připraveno o rozhodující dovozy pro dobré pokračování svého průmyslu.

Gina Raimondo, ministryně obchodu Spojených států, uvedla, že: „mnoho ruských zbraní je nyní vybaveno polovodiči, které se nacházejí na pračkách a ledničkách“.

Přesto Rusko i přes západní embargo nadále prodává své uhlovodíky v Evropě (Německo, Itálie atd.), ale také v Srbsku, Kazachstánu atd.

Závěrem se zdá, že se situace obrátila. Ukrajinská armáda, která zdaleka není poražena, organizuje strategický ústup na Donbasu. Ostatní fronty se drží a zdá se, že Ukrajinci dokonce získávají půdu na jihu a zdá se nepravděpodobné, že by se Rusům na Donbasu podařilo tlačit za Dněpro (1 milion obyvatel).

Další bitvy se zaměří na linii Slaviansk, Bakhmout a Kramatorsk. Opevněnější než Severodoneck a Lysichank budou boje opět stát nesmírné ztráty na obou stranách.

Výsledkem je dlouhotrvající válka.

Rusové v tomto boji mají ekonomickou a vojenskou výhodu. Potíž pro Rusy spočívá především v mimořádných lidských nákladech, které jim tato válka způsobila, a v Putinově strachu z organizování všeobecné mobilizace.

Prozatím rekruti pocházejí většinou ze ztracených měst na Sibiři a politické náklady na jejich smrt zůstávají nízké. Ale jak dlouho ještě?

Ale především osud této války spočívá ve schopnosti obyvatel Západu udržet si svou politickou, ekonomickou a vojenskou pomoc. Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, včera oznámil, že evropská technika běží na předních liniích plnou rychlostí a začíná něco měnit. Budou lidé ze Západu schopni dostát svým závazkům? Je příliš brzy na to, abychom to mohli říct.

Chcete-li se dozvědět více o probíhajících akcích, poskytneme vám schůzku na stránce Ukrajina z našeho webu.

Joseph Roche