Humanitární krize v Nigeru a Sahelu: Mezinárodní záchranný výbor nevládní organizace bije na poplach

Mezinárodní záchranný výbor nevládních organizací (IRC) byl ve čtvrtek znepokojen „velmi vážnou“ humanitární situací v Nigeru a obecněji v Sahelu, zejména kvůli zhoršení bezpečnosti způsobenému džihádistickými skupinami.

"Přišel jsem bít na poplach, upozornit mezinárodní společenství na situaci v Sahelu, na počet lidí, kteří jsou zasaženi kombinací konfliktů a dopadů klimatických změn," řekl ve čtvrtek AFP Harlem Désir , viceprezident IRC pro Evropu.

Bývalý francouzský ministr, který dorazil na začátku týdne do Nigeru, navštívil místa pro vysídlené osoby v Ouallam na západě Nigeru poblíž hranic s Mali, odkud obyvatelé uprchli před násilím džihádistických skupin.

„Situace je velmi vážná v Nigeru a mimořádně vážná v Burkině, další oběti džihádistického násilí.

Niger má více než 660.000 XNUMX vysídlených lidí nebo uprchlíků kvůli konfliktům v regionu, útokům ozbrojených skupin a také následkům klimatických změn, vysvětlil Harlem Désir.

Potravinová nejistota tam "postihuje 4,4 milionu lidí" a "případy akutní podvýživy u dětí mladších pěti let se staly dramatickými", upozornil.

Vyjádřil politování nad tím, že pro tuto chudou zemi je k dispozici pouze 43 % potřeb humanitárního financování, což je nedostatek „více než 317 milionů dolarů“.

Útoky ozbrojených skupin navíc "ztěžují humanitární přístup", odsoudil.

Niger je konfrontován s džihádistickým násilím na několika částech svého území, na západě u Burkiny a Mali, na jihovýchodě u Nigérie a zejména u Čadského jezera.

V Burkině, velká část z 2 milionů vysídlených lidí, "je v obležených městech" nebo "v blokádě" džihádisty a "už nemá přístup k potravinám, vodě a lékům", také poznamenal pan Desire.

Sahel se "nesmí stát zapomenutou krizí", uzavřel a vyzval mezinárodní společenství, aby "reagovalo" zejména adekvátním "financováním".

Niger, kde vážné záplavy od června zabily téměř 200 lidí, je zasažen vážnou potravinovou krizí, kterou posiluje džihádistické násilí, které farmářům brání v obdělávání jejich polí.

Podle OSN by míra akutní podvýživy u dětí mohla letos dosáhnout 12,5 % a překročit tak nouzovou hranici 10 % stanovenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Redakční rada (s AFP)

Obrazový kredit: Shutterstock / Katja Tsvetkova