
Pravicový většinový Senát odhlasoval ve středu návrh rezoluce vyzývající k vláda uznat asyrsko-chaldejskou „genocidu“ z let 1915-1918 a provést 24. dubna datum připomenutí arménské a asyro-chaldejské genocidy.
Text, který nese senátorka LR Valérie Boyer, podepsali zejména prezidenti skupin LR Bruno Retailleau a centrista Hervé Marseille. Bylo přijato 300 hlasy proti 2.
„Vyzývá vládu, aby oficiálně uznala masové vyhlazování, deportace a potlačování kulturního dědictví více než 250.000 1915 Asyřanů-Chaldejců ze strany osmanských úřadů v letech 1918 až XNUMX jako genocidu“ a aby „genocidu veřejně odsoudila“.
„Máme ochrannou roli vůči křesťanům Východu, což je dědictví dlouhé historie, která sahá až do kapitulace, kterou François 1er podepsal se sultánem Suleimanem Velkolepým v roce 1535,“ vysvětluje paní Boyer.
„Na rozdíl od arménské genocidy, uznané mnoha zeměmi, mezinárodními organizacemi a považované za jednu ze čtyř genocid oficiálně přijatých OSN, masakr Asyřanů trpí nedostatečným uznáním jako genocida,“ poznamenává senátor.
"Asi proto, že jde o lidi, kteří nemají stát, pravděpodobně i proto, že tam byla neochota," dodal pan Retailleau.
Bruno Retailleau obhajoval „akt pravdy vůči historii, ale také akt odporu, a to jak tváří v tvář popírání holocaustu, tak fatalismu“. "Není to ve jménu minulosti, je to ve jménu budoucnosti, budoucnosti lidí jistě bez státu, ale ne bez paměti," dodal.
"Menšina mezi menšinami, pronásledovaná mezi pronásledovanými, zapomenutá mezi zapomenutými, Asyro-Chaldejci nikdy nepřestali trpět následky zvratů bouřlivých dějin Předního východu. Francie uznáním genocidy Arménů, která nejen se týká Arménů, neignoroval je. Zásluhou tohoto usnesení je zřetelněji je spojovat s poctou vzdávanou všem, kteří zemřeli při genocidě“, prohlásil Pierre Ouzoulias (CRCE s komunistickou většinou).
Redakční rada (s AFP)