Na SDM v Lisabonu ukrajinská mládež mezi bolestí a oslavou
Ukrajinská vlajka na zádech, Olena Shevchuk našla na pár dní chuť party na Světových dnech mládeže v Lisabonu. Ale bolest z války pustošící jeho zemi neopouští jeho myšlenky.
"Je pro nás velmi těžké pochopit, že život je tady normální," řekl AFP tento 24letý student, který se stejně jako asi 500 Ukrajinců přišel zúčastnit tohoto velkého mezinárodního katolického shromáždění kolem papeže Františka.
Stejně jako letadla létající nízko na lisabonském nebi i ona od invaze ruských vojsk v únoru 2022 „ztratila zvyk“ na scény každodenního života v poklidném evropském hlavním městě.
„Tady je všude hudba, kavárny a restaurace jsou v noci otevřené, můžete jít, kam chcete“, což je realita, která kontrastuje se zákazem vycházení, který je zaveden každý večer ve 23:00 v jeho městě na střední Ukrajině, Vinnycja.
Stejně jako ona, i její soudruzi – často oblečení v tradiční vyšívané košili – se v tomto týdnu slavnostních, kulturních a duchovních událostí snaží zapomenout na válku. Závorka v kontaktu se stovkami tisíc poutníků z celého světa, kteří zaplavili ulice Lisabonu s vlajkami v rukou a taškami na zádech.
„Navzdory válce všem potížím“ po dlouhé cestě a patnácti hodinách blokády na polských hranicích „jsme tam“, raduje se otec Roman Demush, zástupce odpovědný za pastoraci mladých ukrajinských řeckokatolíků, kteří představují asi 8 % populace země.
Mladí lidé, které doprovází, „žijí ve strašné realitě, s každodenním bombardováním (...) Přišli, aby našli trochu klidu“, potvrzuje kněz před kostelem, který slouží jako jejich sídlo v okrese Graça, na jednom z kopců starého Lisabonu.
"Všichni nás pozdravují, je nám řečeno, že se za nás modlí, je to velmi dojemné", poznamenává Olena, modrozelené oči a zrzavé vlasy. Na jeho vlajce byla černě napsaná slova: "Francie tě miluje!"
"Pláč" s papežem
O kousek dál, před stánkem, nabízejí dobrovolníci kolemjdoucím náhlavní soupravy pro virtuální realitu, které diváka vrhají do válečné Ukrajiny, 360° výjevy chaosu, které kontrastují s hudbou a třpytivými barvami této živé čtvrti s výhledem na Tejo.
Ve čtvrtek ráno se asi patnáct členů skupiny setkalo s papežem soukromě.
"Poslouchal příběhy rodin, o masakrech způsobených Ruskem na našem území. Společně jsme plakali, mluvili, modlili se a na konci jsme se symbolicky podělili o chléb a vodu", říká otec Demush.
Argentinský jezuita zmínil společnou iniciativu mezi mladými Ukrajinci a hrstkou Rusů přítomných v Lisabonu. Iniciativa ale zatím zůstala mrtvou literou.
Rusové? „Nevidíme je, a tím lépe,“ říká otec Demush, který věří, že takové setkání by mladým lidem způsobilo „ještě větší utrpení“.
"Nemůžeme vést dialog mezi vrahem a obětí. Mladí lidé samozřejmě nejsou vinni, ale musí se postavit proti politice své země," domnívá se.
"Bylo by to zvláštní, nepříjemné," potvrzuje Olena Syniuha (19) ze Lvova (západ). "Protože bolest žije v našich srdcích, nechceme s nimi žádnou formu interakce, je opravdu bolestivé vidět, co dělají."
V rámci skupiny drtivá většina dívek. A to z dobrého důvodu: zákon zakazuje mužům opustit území, aby dostáli své vojenské službě, jakmile dosáhnou plnoletosti.
"Je to opravdu velmi smutné, samozřejmě je spousta kluků, kteří chtěli přijet (...), ale nemohou," stěžuje si Olena Syniuha. Na zápěstí náramek nabízený španělskými poutníky.
"Cítíme jakési poslání, že tu musíme být jejich jménem. Musíme absorbovat veškerou přijatou podporu a dát jim ji," uklouzla.
Mladá žena si přeje „vrátit se na Ukrajinu plná radosti, naděje, podpory, aby to cítili“. "A možná na příštím SDM mohou jít s námi."
Redakční rada (s AFP)
