Afghánistán: Taliban zůstává „nelegitimními“ vůdci, říkají afghánské ženské aktivistky

Afghánské ženské aktivistky v neděli uvedly, že Taliban zůstává „nelegitimními“ vůdci, přestože jejich fundamentalistický islamistický režim podporují tisíce náboženských vůdců.

Přibližně 3.500 XNUMX náboženských hodnostářů ze všech oblastí Afghánistánu v sobotu po třech dnech setkání v hlavním městě Kábulu slíbilo věrnost Talibanu a jeho vůdci Hibatullahovi Akhundzadovi.

Během tohoto shromáždění, které svolal Taliban, se nikdy neřešily ožehavé problémy, jako je právo dospívajících dívek chodit do školy.

Tálibán od té doby chtěl prezentovat událost jako hlasování o důvěře v jejich koncepci státu zcela podléhajícího šaríi – islámskému právu.

Na dotaz ohledně nepřítomnosti žen na setkáních Tálibán vysvětlil, že jejich přítomnost není nutná, protože je budou zastupovat mužští příbuzní.

"Prohlášení vydaná nebo přísahání věrnosti Talibanu na shromáždění nebo akci bez přítomnosti poloviny populace země - žen - nejsou přijatelné," řekl Hoda agentuře AFP Khamosh, aktivista za lidská práva v exilu v Norsku.

"Toto shromáždění (...) nemá žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, nezískalo souhlas lidí," dodala.

Ultra-rigorózní výklad islámu

Od svého návratu k moci v srpnu 2021 se Tálibán do značné míry vrátil k ultrapřísnému výkladu islámu, který znamenal jejich první mocenskou pozici (1996–2001), která vážně omezovala práva žen.

Téměř úplně jim zabránily ve veřejném zaměstnání, omezily jejich právo cestovat a dívkám zakázaly navštěvovat střední školy. Ženy byly povinny nosit celé závoje, které si zakrývaly obličej, pro jakékoli vycházky na veřejnosti.

Zakázali také nenáboženskou hudbu, zobrazování lidských tváří v reklamách, televizní vysílání filmů nebo seriálů s odhalenými ženami a žádali muže, aby nosili tradiční oděv a nechali si narůst vlasy.

Pronásledovaní křesťané

Při zveřejňování výroční zprávy z Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF), prezidentka organizace Nadine Maenza vyjádřila své zoufalství nad zhoršováním náboženské svobody v Afghánistánu.

Zejména odsoudila „okamžitou a katastrofální sestupnou spirálu“, do níž upadly podmínky náboženské svobody od doby, kdy Taliban převzal moc. Obzvláště terčem jsou křesťané.

Země zaujímá první místo vGlobální index pronásledování křesťanů 2022 nevládní organizace Portes Ouvertes a je také mezi vítězi soutěže International Christian Concern „Pronásledovatelé roku 2022“. Zpráva, která uvádí 16 nejlepších pronásledovatelů křesťanů na světě a jmenuje tři vítěze ceny Pronásledovatelé roku podle 3 kategorií, zemí, subjektů a jednotlivců.

Podle ICC používá Taliban od konce roku 2021 taktiku k odhalování křesťanů v zemi, čímž se pronásledování v Afghánistánu dostalo na nejvyšší úroveň od ustavení první vlády Talibanu v roce 1996.

„Jediné, co mohou Afghánci udělat, je zvýšit hlas“

V Kábulu kolektiv ženských skupin také zpochybnil reprezentativnost náboženských hodnostářů.

"Náboženští vůdci reprezentují pouze část společnosti, nejsou celou společností," řekl agentuře AFP člen této skupiny Ainoor Uzbik.

„Rozhodnutí, která učinili, slouží pouze jejich vlastním zájmům, nebylo to v zájmu země a jejích lidí. V programu ani v (závěrečném) komuniké nebylo nic pro ženy,“ dodala po tiskové konferenci.

Ve svém prohlášení kolektiv uvedl, že muži jako Taliban měli v historii absolutní moc, ale jen na krátkou dobu, než byli vyhozeni.

Pro Ainoor Uzbik je „jediná věc, kterou mohou Afghánci udělat, je zvýšit svůj hlas a požadovat, aby mezinárodní společenství vyvinulo tlak na Taliban“.

Camille Westphal Perrier (s AFP)

Obrazový kredit: Shutterstock.com / timsimages.uk