Afghánistán: Válka Talibanu proti ženám je genderový apartheid
Le druhé výročí převzetí moci Talibanem v Afghánistánu rychle se blíží. Od té doby jsou afghánské ženy zbavena nejzákladnějších lidských práv v tom, co lze popsat pouze jako genderový apartheid.
Pouze tím, že bude situace v Afghánistánu charakterizována jako zločin proti lidskosti, může mezinárodní společenství legálně bojovat proti systematické diskriminaci žen a dívek v této zemi.
Vymýcení žen z veřejné sféry je ústředním bodem ideologie Talibanu. Instituce pro práva žen v Afghánistánu, včetně ministerstva pro záležitosti žen, byly zrušeny, zatímco obávané Ministerstvo pro podporu ctnosti a potlačování neřesti.
Afghánská nezávislá komise pro lidská práva byla rozpuštěna a ústava z roku 2004 byla zrušena; legislativa zaručující rovnost mezi muži a ženami byl zneplatněn.
Dnes afghánské ženy nemají přístup k vyššímu vzdělání, nemohou opustit dům bez mužského doprovodu, nemohou pracovat, s výjimkou zdravotnictví a některých soukromých společností; THE jsou jim zakázány parky, sportovní haly a kosmetické salony.
Panoramatický pohled na uzavřený kosmetický salon ve městě Kábul, Afghánistán v červenci 2023. Taliban uzavřel všechny kosmetické salony v Afghánistánu. (AP Photo/Siddiqullah Khan)
Cílené ženy
Z přibližně 80 dekretů vydaných Talibanem je 54 cílí především na ženy, čímž výrazně omezuje jejich práva a porušování mezinárodní závazky Afghánistánu, jakož i jeho předchozí ústavní a vnitrostátní zákony.
Taliban nevypadejte znepokojeně, pokračují tam, kde skončili před 20 lety, když poprvé převzali moc. Výsledky jejich ambicí jsou téměř apokalyptické.
Afghánistán čelí jednomu z nejhorší humanitární krize na světě. Přibližně 19 milionu lidé trpí akutní potravinovou nejistotou, zatímco více než 90% Afghánců to v té či oné podobě cítí domácnosti a děti v čele s ženami být nejvíce postižený.
Násilí na základě pohlaví exponenciálně vzrostlo, což má za následek beztrestnost pro pachatele a nedostatek podpory pro oběti, zatímco etnické, náboženské a sexuální menšiny trpí prudké pronásledování.
Tato smutná realita zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit jak občansky, politicky, sociálně-ekonomicky a genderově poškozuje jsou propojeny.
Podvyživené matky a děti čekají na pomoc a vyšetření na mezinárodní humanitární klinice v Kábulu v Afghánistánu v lednu 2023. (AP Photo/Ebrahim Noroozi)
Zločin podle mezinárodního práva
Karima Bennoune, alžírská a americká vědkyně specializující se na mezinárodní právo, prosazovala uznání genderového apartheidu jako zločin podle mezinárodního práva. Toto uznání by vyplývalo z mezinárodních právních závazků států týkajících se rovnosti žen a mužů Cíl udržitelného rozvoje Organizace spojených národů XNUMX s cílem dosáhnout genderové rovnosti v celosvětovém měřítku do roku 2030.
Kriminalizace genderového apartheidu by poskytla mezinárodnímu společenství silný právní rámec pro účinnou reakci na zneužívání Talibanem. Pokud OSN již označila situaci v Afghánistánu za genderový apartheid, tento termín v současné době není uznáván Římský statut Mezinárodního trestního soudu jako jeden z nejhorších mezinárodních zločinů.
Během prezentace své zprávy Radě OSN pro lidská práva, Richard Bennett – zvláštní zpravodaj OSN pro situaci lidských práv v Afghánistánu – řekl:
Závažná, systematická a institucionalizovaná diskriminace žen a dívek je ústředním bodem ideologie a moci Talibanu, což vyvolává obavy, že jsou odpovědné za genderově podmíněný apartheid.
Kriminalizace genderového apartheidu v globálním měřítku by umožnila mezinárodnímu společenství splnit svůj závazek účinně reagovat a pokusit se jej jednou provždy vymýtit. Poskytlo by právní nástroje potřebné k zajištění souladu s mezinárodními závazky týkajícími se práv žen ve všech aspektech života.
Shaharzad Akbar, ředitel skupina Rawadari na obranu lidských práv a bývalý předseda Afghánské nezávislé komise pro lidská práva vyzval Radu pro lidská práva, aby uznala, že situace v Afghánistánu je genderově podmíněný apartheid.
Poukazuje na to, že „Taliban proměnil Afghánistán ve skutečný hřbitov ambicí, snů a potenciálu afghánských žen a dívek“.
Podpora z Jižní Afriky
Ozvala se také řada afghánských obhájců práv žen zahrnutí genderového apartheidu do návrhu úmluvy OSN o zločinech proti lidskosti.
Ještě pozoruhodnější, Bronwen Levyová, zástupce Jihoafrické republiky v Radě bezpečnosti, naléhal na mezinárodní společenství, aby „podniklo kroky proti tomu, co zpráva (pana Bennetta) popisuje jako genderový apartheid, stejně jako to učinilo na podporu boje Jižní Afriky proti rasovému apartheidu“.
Jinde, Předsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu, jakož i vedoucí jeho delegace pro vztahy s Afghánistánem, označil situaci v Afghánistánu za „nepřijatelnou“ a představuje genderový apartheid.
Pokaždé, když se objeví systém apartheidu, je to selhání mezinárodního společenství. Afghánský kontext ji musí donutit účinně reagovat na pronásledování žen.
Uznání, že režim Talibanu je genderovým apartheidem, není klíčové pouze pro Afghánce, ale také pro Afghánce důvěryhodnost celého systému Organizace spojených národů. Jak řekl afghánský lidskoprávní aktivista Radě bezpečnosti Zubaida Akbar :
Pokud se zde nezastáváte práv žen, nemáte k tomu žádnou důvěryhodnost.
Dva trýznivé roky Talibanu od nástupu k moci v Afghánistánu nás naučily, že tradiční iniciativy v oblasti lidských práv, i když jsou zásadní, k boji proti genderovému apartheidu nestačí. Svět potřebuje neústupnou mezinárodní kolektivní akci, aby ukončil válku proti ženám. Ne za dva měsíce. Ne za dva roky. NYNÍ.
Vrinda Narain, docent, Právnická fakulta, Centrum pro lidská práva a právní pluralismus, McGill University
Tento článek je publikován z Konverzace pod licencí Creative Commons. Čístpůvodní článek.
