
V předvečer pravoslavných Velikonoc se v sobotu v Jeruzalémě tisíce věřících za přísných policejních omezení zúčastnily tradičního obřadu „posvátného ohně“, tisíc let starého obřadu symbolu věčného života.
V bazilice Božího hrobu v Jeruzalémě, postavené na místě, kde byl ukřižován a pohřben Ježíš před svým vzkříšením, se podle křesťanské tradice horlivě shromažďovali poutníci se svíčkou v ruce.
Bazilika se nachází ve východní části Jeruzaléma, okupované a anektované Izraelem, a izraelská policie omezila na 1.800 lidí, včetně 200 policistů, pomoc povolenou uvnitř budovy.
Tisíce dalších palestinských věřících a zahraničních poutníků se shromáždily na nádvoří před kostelem, v přilehlých ulicích a dokonce i za hradbami Starého města, aby přijaly velikonoční světlo, které je pro křesťany znamením vzkříšení Krista. novináři AFP.
Bylo krátce před 15:00 (12:00 GMT), když řecko-ortodoxní patriarcha Jeruzaléma Theophilus III. vyšel z edikuly postavené nad předpokládaným místem Ježíšova hrobu se dvěma svazky zapálených svíček a spustil výkřiky radosti, písně a jásot, než plamen koluje od svíčky ke svíčce ve shromáždění jásajícím po hodinách čekání v temnotě kostela.
Pro věřící kněží, kteří vstoupí s patriarchou do Kristova hrobu, přijímají plamen zázračným způsobem. Obřad je nejdůležitějším okamžikem východního křesťanství. Plamen, který se pak přenáší na dav před bazilikou, je také posílán letadlem do pravoslavných církví v zahraničí.
Pro Lauru, turistku z Rumunska, jsou tyto emoce intenzivní.
"Je to, jako bych byl mrtvý a znovu živý. Cítím se dobře, nedokážu to vysvětlit slovy. Jsou to prostě skvělé emoce, cítím se v nebi."
Georges, bývalý Palestinec žijící ve Starém Městě, litoval, že „mnoho křesťanů ze Západního břehu nemůže přijít“ kvůli nedostatku povolení vydaných izraelskými úřady.
Policie tvrdí, že cílem zavedených omezení je zajistit bezpečnost poté, co si tlačenice během židovské pouti do Izraele v roce 2021 vyžádala několik mrtvých. Ale pro křesťany, a zejména pro Palestince, jsou důkazem diskriminace, o které tvrdí, že jsou obětí.
Řecký ortodoxní patriarchát ve středu odsoudil „autoritářské“ a „nadměrné“ překážky svobody vyznání, které podle něj Izrael klade, a vyzval „všechny, kteří se chtějí obřadu zúčastnit, aby tak učinili“.
"Všichni Palestinci ve východním Jeruzalémě, muslimové i křesťané, trpí okupací. Musíme udělat více, abychom ukončili tato omezení, porušování a policejní násilí," kritizoval v sobotu arabský poslanec Ahmad Tibi.
"Je to velmi speciální událost pro spoustu lidí, včetně nás pro policii. A samozřejmě chceme, aby mohlo přijít hodně lidí. Ale naší prioritou číslo jedna je lidský život," řekl za jeho stranu Dean Elsdunne, mluvčí izraelské policie: „Chceme si být jisti, že lidé přijdou a oslavují v bezpečí,“ dodal, aby odůvodnil omezení přístupu do baziliky.
"Bydlím tady, takže bych [měla] být uvnitř tohoto kostela a modlit se," lituje Tamar Ashariyeh, 45letá palestinská učitelka, blokovaná sto metrů od Svatého hrobu. Abed, palestinský obchodník ve Starém Městě, odsuzuje zátarasy, které policie postavila u vchodů a uvnitř Starého města, a obviňuje Izraelce, že „vše uzavřeli“.
Ale pro Marii, která také žije na Starém Městě, „tak to bylo vždycky, takže jsme na to zvyklí“. "Je to otázka bezpečnosti, je to tak mnohem bezpečnější," dodává pětadvacetiletý mladík s odkazem na policejní sbor.
V roce 2022 vypukly potyčky mezi věřícími a policií, která umístila bariéry v křesťanské čtvrti Starého města, což je opatření důrazně odsuzované pravoslavným patriarchátem. Když byl v roce 18 vytvořen Stát Izrael, křesťané tvořili více než 1948 % populace Svaté země, ale nyní jsou to méně než 2 %, většinou pravoslavní.
Redakce s AFP