V Bahrajnu papež vyzývá k jednotě tváří v tvář logice „protilehlých bloků“

Papež František v pátek vyzval k jednotě tváří v tvář logice „protikladných bloků“ mezi Východem a Západem, druhý den bezprecedentní návštěvy Bahrajnu, která se z velké části věnovala mezináboženskému dialogu.

První papež, který navštívil převážně muslimské království v Perském zálivu, suverénní pontifik během mezináboženského summitu v Awali (uprostřed) trval na důležitosti „dialogu“ a „specifické roli“ náboženství.

„Mocní se soustřeďují v rozhodném boji za stranické zájmy (...) překreslováním oblastí vlivu a znepřátelených bloků,“ posteskl si argentinský jezuita.

Tuto logiku podle něj vyjadřuje zejména opozice mezi „Východem a Západem“, která „stále více vypadají jako dvě protilehlá moře“, což je narážka na konflikt na Ukrajině, který František neúnavně odsuzoval od invaze země u Moskvy na konci února.

„Zahráváme si s ohněm s raketami a bombami, se zbraněmi, které způsobují slzy a smrt,“ posteskl si François, který důsledně odsuzuje použití síly a jadernou hrozbu.

Na okraj tohoto projevu kardinál Pietro Parolin, číslo dvě ze Svatého stolce, který se v září setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, řekl tisku o „několika malých známkách“ pokroku v jednání s Moskvou.

"Všechny mírové iniciativy jsou dobré, důležité je, že je provádíme společně a že nejsou zneužívány k jiným účelům."

"Symbolický význam" 

Tato papežova návštěva, druhá na Arabském poloostrově od jeho historické cesty do Spojených arabských emirátů v roce 2019, přichází na pozadí výzev nevládních organizací kteří odsuzují politické represe a diskriminaci šíitské komunity této ostrovní země s 1,4 miliony obyvatel, kde vládne sunnitská dynastie.

Uprostřed odpoledne se setká s velkým imámem Al-Azhar, respektovanou institucí sunnitského islámu, který ze své strany vyzýval k dialogu mezi šíity a sunnity, dvěma větvemi islámu, které jsou na Blízkém východě někdy v konfliktu.

"Toto setkání má velký symbolický význam, jak na místní, tak na mezinárodní úrovni, pro podporu kořenů míru a principů mírového soužití mezi různými náboženstvími a civilizacemi," řekl Hala Ramze Fayez agentuře AFP, křesťanský zástupce.

François poté promluví před „Radou muslimských starších“ v mešitě Královského paláce a poté během ekumenické modlitby v katedrále Panny Marie Arábie, největším katolickém kostele na poloostrově, který byl slavnostně otevřen koncem roku 2021.

Touto návštěvou chce Bahrajn, který v roce 2000 formalizoval své diplomatické vztahy se Svatým stolcem, zahrát toleranční kartou, aby zmírnil svůj obraz a zajistil, že země „netoleruje diskriminaci“.

Devět nevládních organizací však papeže vyzvalo, aby „veřejně požadoval, aby Bahrajn ukončil všechny popravy, zrušil trest smrti a vážně prošetřil obvinění z mučení a porušování práva na spravedlivý proces“.

"Právo na život"

Vůdce 1,3 miliardy katolíků po svém čtvrtečním příjezdu vyzval k tomu, "aby základní lidská práva nebyla porušována, ale podporována". Trval také na „potřebě vždy zaručit právo na život“, „dokonce i vůči trestaným“, což je narážka na trest smrti, který v království stále platí.

Sayed Ahmed Alwadaei, ředitel nevládní organizace Bahrajnský institut pro práva a demokracii (BIRD), v tiskové zprávě odsoudil „drastický nárůst používání trestu smrti proti prodemokratickým demonstrantům“ v Bahrajnu od povstání v roce 2011 v kontextu arabského jara.

Ve čtvrtek papež, kterému bude příští měsíc 86, řekl novinářům, že má "velmi bolavá kolena", chronickou bolest, která ho nutí pohybovat se na invalidním vozíku.

Od svého zvolení v roce 2013 navštívil tucet zemí s většinou muslimů, včetně Jordánska, Turecka, Bosny a Hercegoviny, Egypta, Bangladéše, Maroka a Iráku.

Redakční rada (s AFP)

Obrazový kredit: Shutterstock/AM113